skip to Main Content
Katedra politologie Fakulty sociálních studií
Letní školy V Tartu

Letní školy v Tartu

Univerzita v Tartu zveřejnila seznam letních škol, na které se můžete hlásit:

Social Sciences, Law and Business Programmes

Secure e-Governance in cooperation with the Tallinn University of Technology in Tartu and Tallinn 26 June – 9 July

After the Empire: the Collapse of Communism and Beyond 3-week programme in cooperation with the University of Latvia in Riga (Latvia), Tallinn and Tartu 3-23 July

After the Empire: the Collapse of Communism and Beyond 2-week programme in Riga and Tallinn 3-16 July

European Encounters: Diversity and Integrations from West to East in cooperation with the Utrecht University’s Summer School in Utrecht (the Netherlands), Tartu and Pärnu 3-30 July

Social Dimension: Estonian Business Environment, EU-Russian Relations and Baltic Regional Security in Tallinn, Tartu and Pärnu 10-30 July

Social Dimension: Estonian Business Environment and EU-Russian Relations in Tallinn and Tartu 10-23 July

Social Dimension: EU-Russian Relations and Baltic Regional Security in Tartu and Pärnu 17-30 July

5th Martens Summer School on International Law organised by the UT School of Law in Pärnu 24-29 July

Humanities and Language Programmes

Juri Lotman and Semiotics of Culture in Tartu 4-15 July

Viron kielen kurssit suomalaisille / Estonian Language with Instruction in Finnish in Tartu 21-30 July 

Estonian Language with Instruction in English organised by the UT College of Foreign Languages and Cultures in Tartu 25 July – 5 August

Craft Camp organised by the UT Viljandi Culture Academy in Olustvere 9-15 July

 

Read More
Miroslav Mareš Pro LeMUr.mu: Teroristický útok V Česku Vyloučit Nemůžeme.

Miroslav Mareš pro LeMUr.mu: Teroristický útok v Česku vyloučit nemůžeme.

Časopis LeMUr.mu se zeptal politologa Miroslava Mareše, jehož specializací je terorismus, na události 13. listopadu 2015 v Paříži a pravděpodobnost teroristického útoku v České republice. My rozhovor přetiskujeme (originál i s fotografiemi najdete zde).

Kdy jste se poprvé dozvěděl o teroristickém útoku v Paříži?
O pátečních událostech jsem se prvně dočetl na internetu, následně jsem další zprávy sledoval na CNN nebo BBC. Překvapilo mě, že francouzský kanál, který mám v televizi, zareagoval později. Ale netvrdím, že takto to měly všechny francouzské televize, přístup jsem měl jen k této.

Jaká byla vaše první reakce na páteční události?
Musím přiznat, že mě příliš nepřekvapilo, že se v Evropě udál další teroristický útok. Konkrétní provedení, místo ani skupinu nemohu přesně předpovídat, ale dalo se počítat s tím, že se zde opět vyskytne. A stejně tak můžeme očekávat to, že se v budoucnu objeví i další.
Můžeme teroristické útoky očekávat i v České republice?
V minulém čísle časopisu Dabiq, který vydává Islámský stát (IS), byla zmíněna Česká republika jako člen koalice, která proti němu postupuje. A IS vyhrožuje svým nepřátelům. Tím pádem si nemyslím, že by se nám teroristická hrozba vyhýbala. Ačkoliv je pravda, že globálně operující džihádisté si pro své útoky zatím vybírají větší státy jako je USA, Francie, Španělsko, Velká Británie nebo Německo. To ale neznamená, že bychom byli vůči hrozbě islámského terorismu imunní. I u nás v České republice může dojít k radikalizaci menší skupiny muslimů, která se zaměří na domácí cíle.

Mohou nenávistné příspěvky vůči muslimům na sociálních sítích ovlivnit to, zdali u nás k teroristickému útoku dojde?
Myslím si, že ano. I přesto, že zde není tolik zradikalizovaných muslimů jako na západě, tak si můžou někteří radikálněji naladění jedinci vzít nenávistné příspěvky osobně a následně zaútočit na civilisty, ačkoliv třeba ne tak masově jako v Paříži. Spíše by se mohli zaměřit na konkrétní cíl z protiislámského spektra, jehož činnost proti sobě berou jako urážlivou. Další potenciální výzvou pro teroristy jsou velmi silné proizraelské postoje, které mohou vadit militantnímu propalestinskému spektru, které je mezi muslimskou komunitou i antisionistickými politickými proudy. To může zapříčinit útok například na proizraelské aktivisty, židovské turisty, na izraelské diplomatické cíle a podobně.

Hraje obecně internet důležitou úlohu při šíření terorismu?
Rozhodně ulehčuje šíření propagandy. Snadno se na veřejnost dostane to, co chtějí džihádisté zveřejnit. Není potřeba složitě pašovat literaturu. Existují servery, kde za pár sekund můžete stáhnout různé informace. Na druhou stranu i v bezpečnostně vědecké komunitě se objevují pokusy o vytvoření studií social media intelligence. Tato studia by se měla zabývat tím, jak mohou využívat zpravodajské služby a případně i vědci, kteří pro ně vytvářejí odborné zázemí, sociální sítě k odhalování a pochopení teroristického jednání.

Jaký je váš pohled na bezpečnost a terorismus v nejbližších pár letech?
Ne příliš optimistický. Myslím si, že v současné době na starém kontinentu operuje několik skrytých teroristických buněk, které připravují útoky. Velké riziko vidím v pohybu zahraničních bojovníků nejen mezi Evropou a Sýrií. Evropa bude určitě v nejbližší době vystavena dalším zkouškám. Česká republika má výhodu v tom, že je zde menší komunita muslimů, která není soustředěna ve velkých předměstských čtvrtích, a tím pádem v ní je i méně potenciálních extremistů ve srovnání například právě s Francií. ČR není pro teroristy ve srovnání se západoevropskými státy tak atraktivním cílem. Čím ale můžeme vyčnívat, jsou časté protiislámské postoje vyjadřované vysoce postavenými politiky. Ačkoliv je u nás menší pravděpodobnost teroristického útoku oproti západnějším zemím, rozhodně ho nemůžeme vylučovat.

Aneta Krikelová, foto Ondřej Myšák

Read More
Katederní Experimentátoři Na Noci Vědců

Katederní experimentátoři na Noci vědců

Stává se pomalu tradicí, že experimentální tým katedry a MPÚ se účastní zářijové Noci vědců. Nejinak tomu bylo letos, byť kulisu pro jednoduché experimenty netvořila jako obvykle brněnská Hvězdárna, ale univerzitní kampus. Katedru a MPÚ reprezentovali Lenka Hrbková, Roman Chytilek, Otto Eibl a Michal Tóth.

V průběhu večera experimentátoři provedli opakovaně trojici experimentů:

  1. Vnímání kompetencí kandidáta na základě vzhledu,
  2. Maticová úloha a morálka,
  3. Ultimátum.

O co v nich šlo? V případě prvního experimentu promítali experimentátoři účastníkům v rychlém sledu fotografie mužských tváří. Fotografie patřily skutečným kandidátům a jednotlivé dvojice představovaly úspěšného a neúspěšného kandidáta. To, který z nich byl úspěšný, účastníci experimentu neviděli. Každá z fotografií byla zobrazena na pouhé dvě vteřiny. Účastníci experimentu byli následně požádáni, aby každého z kandidátů ohodnotili z hlediska kompetentnosti pro výkon politické funkce. Ukázalo se (stejně jako v originálním výzkumu A. Teodorova i v magisterské diplomové práce Evy Vitekové), že úspěšní kandidáti jsou hodnocení v průměru lépe, než neúspěšní. Z toho plyne, že vzhled kandidáta slouží poměrně dobře jako heuristika, která pomáhá s voličům s volbou tam, kde nejsou k dispozici žádné (nebo téměř žádné) další informace.

Druhý experiment vycházel z experimentů Dana Arielyho (více např. jeho kniha Jak drahá je nepoctivost), který testoval, zda odkaz k nějakému morálnímu kodexu povede ke snížení nečestného chování ve skupině. Účastnici, rozdělení do dvou skupin, dostali za úkol v průběhu pěti minut v sadě 16 číselných matic hledat vždy dvě pole, jejichž součet by byl rovný 10. Po uplynutí stanoveného časového limitu byli účastníci vyzváni, aby si sami spočítali, kolik matic vyřešili správně a přišli si vyzvednout odměnu (za každou správně vyřešenou matici na ně čekal bonbon). Rozdíl mezi jednotlivými skupinami účastníků spočíval v tom, že jedna skupina měla v záhlaví papíru s maticemi větu, že se experiment řídí etickým kodexem MU. Výzkumníci očekávali, že v této skupině bude průměrný přiznaný počet správně vyřešených matic menší (v souladu s tím, co v experimentech vyšlo i D. Arielymu), bohužel se však nepovedlo kvůli organizačnímu zádrheli experiment korektně vyhodnotit.
V rámci posledního experimentu vycházejícím ze hry Ultimatum byli účastníci rozděleni do dvojic tak, aby se členové těchto dvojic předtím neznali. Jeden z páru vždy dostal obálku, která obsahovala 10 různých samolepek, z nichž dvě vyobrazovaly dva české vrcholné politiky současnosti (M. Zeman, A. Babiš). Na zbylých osmi samolepkách byla zvířátka a hračky. Úkolem hráče s obálkou bylo zvážit, kolik samolepek nabídne svému partnerovi a kolik si jich nechá. Po odevzdání nabídky se pak druhý hráč mohl rozhodnout, zda nabídku přijme, či nikoliv. V případě, že nabídku akceptoval, mohli si oba hráči samolepky nechat, v opačném případě si nemohl samolepky ponechat ani jeden z nich. Výzkumníci hledali, kde je hranice pro přijetí/nepřijetí nabídky (nabídka nad 35 % samolepek byla většinou akceptována, nižší nabídky byly odmítány) a zda se budou první hráči spíše zbavovat samolepek politiků (většinou se o ně děleli).

Po každém z experimentů následovala krátká, ale často velmi podnětná diskuse.

Katederní experimentátoři by rádi poděkovali všem, kdo se jejich experimentů v kampusu zúčastnili.

Pokud jste studenti MU a chtěli byste se některého z budoucích experimentů zúčastnit, registrujte do databáze experimentálních subjektů.

exp_NV

 

 

 

 

 

 

(foto: facebook Muni.cz/Noc vědců)

 

Read More
Back To Top