skip to Main Content
Katedra politologie Fakulty sociálních studií

Všechny potřebné informace pro studenty BSS.

podzimní semestr 2017

18. 9. – 17. 12. výuka
18. 9. – 1. 10. změny v zápise předmětů
1. 9. – 30. 11. přihlášky do magisterského studia (zahájení studia jaro 2018)
1. 9. – 30. 11. přihlášky do doktorského studia (zahájení studia jaro 2018)
1. 9. –  30.11. přihlášky k rigoróznímu řízení
do  21. 11. přihlášky k obhajobám doktorských prací a ke státním dokt. zkouškám
do 15. 12. stanovení termínů zkoušek za podzimní semestr
30. 11. registrace k tématu  bakalářských a magisterských prací  pro obory POL i BSS prostřednictvím ISu s předpokládanou obhajobou červen 2018
do 15. 12. stanovení složení komisí SZZ
2. 1. – 12. 2. 2018 zkouškové období
31. 1. 2018 v 10:00 hod. přijímací zkoušky do mgr. studia obor POL
31. 1. 2018  ve 12:00 hod. přijímací zkoušky do mgr. studia obor BSS
1. 2. 2018 přijímací zkoušky do doktorského studia
8. 3. – 9. 3. 2018 promoce

Bakalářské státní závěrečné zkoušky pro obor BSS

18. 9. – 14. 12. přihlášení k bakalářské státní závěrečné zkoušce obor BSS (obhajoba, písemná část leden 2018) prostřednictvím ISu; při samotném odevzdání závěrečné práce musí být student přihlášen k SZZ (obhajobě i písemné části) a práce musí být vložena v archivu závěrečné práce; do stanoveného termínu musí být v ISu přihlášeni také studenti konající pouze část písemnou (i v případě přerušeného studia a opakování některé části SZZ)
28. 11. (včetně) vložení bakalářské práce do diplomového semináře
5. 12. sdělení hodnocení diplomového semináře
2. 1. 2018 do 15 hod. termín odevzdání bakalářských prací BSS
16. 1. 2018 k dispozici posudky bakalářských prací BSS (posudky budou vedoucím i oponenetem vloženy do archivu diplomové práce studenta)
22. 1. 2018 od 9:00 v U41, 42, 43 obhajoby bakalářských prací pro obor BSS (rozpis bude zveřejněn v IS_sekce_STUDIUM)
23.  1. 2018 od 9:00 v P51 písemná část bakalářských SZZ pro obor BSS

Magisterské státní závěrečné zkoušky pro obor BSS

18. 9. – 14. 12. přihlášení k magisterské státní závěrečné zkoušce obor BSS (obhajoba, ústní zkouška – leden 2018) prostřednictvím ISu; při samotném odevzdání závěrečné práce musí být student ke SZZ přihlášen a práce musí být vložena v archivu závěrečné práce; do stanoveného termínu musí být přihlášeni také studenti konající pouze část ústní (i v případě přerušeného studia a opakování některé části SZZ)
4. 12. (včetně) vložení diplomové práce do diplomového semináře
13. 12. hodnocení diplomového semináře
4. 1. 2018 termín odevzdání magisterských prací BSS
24. 1. 2018 k dispozici posudky magisterských prací BSS (posudky budou vedoucím i oponenetem vloženy do archivu diplomové práce studenta)
30. 1. 2018 od 9:00 v U41, 42, 43 obhajoby magisterských prací pro obor BSS (rozpis bude zveřejněn pouze v IS_sekce_STUDIUM) a ústní zkouška

Pokud narazíte při studiu na nějaký problém či nejasnost, můžete se s dotazy obracet na Jakuba Drmolu, studijního poradce. Kontaktovat jej můžete e-mailem nebo osobně.

Termín zadání: minimálně semestr před plánovanou obhajobou (konkrétní termín viz záložka terminář).

Téma: Vlastní nebo výběr z vypsaných témat dostupných v ISu (link); vlastní téma musí akceptovat vedoucí práce/školitel; v průběhu psaní může být téma po souhlasu vedoucího upřesněno. Po domluvě na tématu vedoucí zanáší téma do ISu, kde se k němu může student/ka přihlásit.

Vedoucí: Pedagog minimálně s hodností Ph.D. Kromě členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, ovšem pouze po souhlasu vedoucího katedry.

Zpracování: Student/ka by měl/a práci s vedoucím průběžně konzultovat.

Rozsah: 63.000 – 81.000 znaků včetně mezer (35-45 normostran). Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.

Formální náležitosti: Závaznými součástmi závěrečné práce jsou:

  • titulní list s názvem univerzity, fakulty, katedry a oboru, názvem práce, typem práce, jménem autora, jeho UČO, místem a rokem sepsání práce (vzor),
  • desky (obálka) práce obsahují název univerzity, název fakulty, typ práce (zda jde o magisterskou, bakalářskou či jinou práci), místo a rok zpracování, jméno autora
  • vyjádření o autorství práce (vzor).
  • obsah práce a v jeho závěru uvedení počtu znaků práce: uvedené číslo vyjadřuje počet znaků výše specifikovaných započítávaných částí,
  • vlastní text,
  • seznam pramenů a literatury a
  • anotace česky a anglicky, klíčová slova česky a anglicky (tyto náležitosti je rovněž nutné vložit do ISu).

Nezávaznou součástí práce je poděkování vedoucímu práce, resp. jiným osobám.

Formátování:

  • formát: A4, možný oboustranný tisk
  • písmo: velikost 12 pro základní text, velikost 11 pro poznámky
  • řádkování: 1,5 v hlavním textu, 1 pro poznámky
  • Poznámky: umístěny pod čarou nebo na konci jednotlivých kapitol/celého textu; odkazy na poznámky je třeba průběžně označovat arabskými číslicemi
  • grafy, tabulky a obrázky: nutné průběžně číslovat a uvádět zdroj. Mohou být řazeny přímo do textu nebo jako samostatná příloha za textem práce
  • všechny stránky je třeba průběžně číslovat
  • citace se řídí  obvyklými pravidly a etikou vědecké práce; Způsob citace je upraven dle praxe Politologického časopisu nebo Středoevropských politických studií (http://www.cepsr.com). Odhalené prohřešky proti vědecké etice (plagiáty) budou přísně trestány
  • seznam literatury je umístěný za textem práce a je řazen abecedně; prameny bez autora/editora se řadí abecedně podle prvního písmene názvu; názvy cizojazyčných publikací se nepřekládají; názvy děl v jazycích nepoužívající latinku, jsou transliterovány.

Odevzdání: V semestru, kdy je plánovaná obhajoba si student/ka zapisuje Diplomový seminář. Jeho absolvování je první podmínkou pro přijetí práce. Zápočet za Diplomový seminář je udělen za splnění podmínek, které stanoví vedoucí práce (obvykle odevzdání hrubé verze celého textu práce).
Práce se odevzdává do pevně stanoveného termínu ve dvojí podobě:

  • elektronicky do Archivu závěrečné práce v ISu a
  • ve dvou výtiscích na sekretariátu katedry.

Bakalářskou práci je možné odevzdat v termovazbě.

Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií, Bezpečnostní politika). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Zpravidla den následující po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. Mezi zkouškami z každého předmětu je krátká přestávka.

Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií

  1. BSS jako vědecký obor (vývoj, základní charakteristika soudobého stavu disciplíny)
  2. Hlavní teoretické směry a školy v rámci BSS
  3. Hlavní oblasti výzkumu BSS
  4. Pojem a typologie bezpečnosti
  5. Referenční objekty bezpečnosti – aplikace pojmů
  6. Zájem, hrozba, riziko – aplikace pojmů
  7. Konflikt, krize – aplikace pojmů
  8. Válka, mír – aplikace pojmů
  9. Vojenství a strategické myšlení v období antiky
  10. Vojenství a strategické myšlení ve středověku
  11. Vojenství a strategické myšlení v raném novověku
  12. Vojenství a strategické myšlení v období přelomu 18. a 19. století
  13. Vývoj a proměny vojenství v 19. století
  14. Vojenství a strategické myšlení v období 1. světové války
  15. Vojenství a strategické myšlení v období 2. světové války
  16. Vojenství a strategické myšlení v období studené války
  17. Vojenství a strategické myšlení pro 21. století
  18. Pojetí vědy, teorie a metody v kontextu BSS
  19. Rámec pro výzkum bezpečnosti z hlediska BSS
  20. Základní metodologické přístupy BSS k výzkumu bezpečnosti (historický, systémový, komparativní)
  21. Kvantitativní techniky získávání dat v BSS
  22. Kvalitativní techniky získávání dat v BSS
  23. Analýza hrozeb a rizik
  24. Teorie a analýza konfliktů
  25. Analýza proliferace zbraní hromadného ničení
  26. Analýza kriminality, organizovaného zločinu a nelegální migrace
  27. Analýza terorismu
  28. Analýza extremismu a radikalismu
  29. Analýza surovinových a energetických hrozeb a rizik
  30. Analýza environmentálních hrozeb a rizik
  31. Analýza societálních hrozeb a rizik

  • Bannon, I. – Collier, P. (2003): Natural Resources and Violent Conflict. Options and Actions. Washington: The World Bank, s. 1-42 (42 s.)
  • Buzan, B. – Waever, O. – Wilde, J. (2005): Bezpečnost: nový rámec pro analýzu. Brno: CSS (267 s.)
  • Cirincione, J. – Wolfsthal, J. – Rajkumar, M. (2005): Deadly Arsenals. Washington: Carnegie Endowment for International Peace. s. 3-27 (25 s.)
  • Disman, M. (2000): Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha (361 s.)
  • Drulák, P. a kol. (2008): Jak zkoumat politiku. Praha: Portál (256 s.)
  • Galatík, V. – Krásný, A. – Zetocha, K. (2008, eds.): Vojenská strategie. MO ČR, Praha, s. 9-122, 165-260 (210 s.)
  • Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Portál, Praha, s. 27-269 (242 s.)
  • Keegan, J. (2004): Historie válečnictví. Plzeň: Beta-Dobrovský (364 s.)
  • Mareš, M. (2005): Terorismus v České republice.Brno: Centrum strategických studií, s. 5-66 (61 s.)
  • Martin, G. (2003):Understanding terrorism : challenges, perspectives, and issues. Thousand Oaks: SAGE Publications, s. 80-134 (55 s.)
  • Martinovský, P. (2016): Enviromentální bezpečnost v České republice. Brno: IIPS, s. 13-85 (73 s.)
  • Ramsbotham, O. – Woodhouse, T. – Miall, H. (2005): Contemporary Conflict Resolution. Cambridge: Polity, s. 132-184 (53 s.)
  • Rotberg, R. I. (2004, ed.): When States Fail. Causes and Consequences. Princeton: Princeton Univ. Press, s. 1-45 (45 s.)
  • Singer, P. W. (2003): Corporate Warriors. The Rise of the Privatized Military Industry. London: Cornell University Press, s. 3-100 (97 s.)
  • Smolík, J. – Šmíd, T. a kol. (2010): Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Muni Press, s. 9-158, 183-225 (193 s.)
  • Šmíd, T. – Kupka, P. (2012): Český organizovaný zločin. Od vyděračů ke korupčním sítím. Brno: IIPS. s. 19-76 (57 s.)
  • Townshend, Ch. (2007): Historie moderní války. Praha: Mladá fronta (350 s.)
  • Waisová, Š. (2003): Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá Voda u Pelhřimova:  Aleš Čeněk (143 s.)
  • Zeman, P. (2002, ed.): Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, MPÚ. (186 s.)

Bezpečnostní politika

  1. Vymezení bezpečnostní politiky
  2. Tradice bezpečnostní politiky českých zemí do 1992
  3. Soudobé bezpečnostní prostředí ČR
  4. Právní základy bezpečnostní politiky ČR
  5. Koncepční základy bezpečnostní politiky ČR
  6. Bezpečnostní systém ČR
  7. Zapojení ČR do mezinárodního bezpečnostního systému
  8. Zahraniční bezpečnostní politika ČR
  9. Obranná a zbrojní politika ČR
  10. Politika vnitřní bezpečnosti ČR
  11. Další sektorové bezpečnostní politiky ČR
  12. Vymezení a struktura mezinárodní bezpečnostní politiky
  13. Historický vývoj  mezinárodní bezpečnostní politiky
  14. Geopolitika a mezinárodní bezpečnost
  15. Základy mezinárodního práva v bezpečnostní oblasti
  16. Hlavní problémy soudobé mezinárodní politiky
  17. Bezpečnostní politika významných mocností (EU, Rusko, USA, Čína)
  18. Mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy
  19. Základní vymezení krizového managementu
  20. Základy krizového plánování
  21. Historie krizového managementu v ČR
  22. Právní úprava krizového řízení v ČR
  23. Integrovaný záchranný systém
  24. Krizové řízení v zahraničí (Rusko, USA, SRN)
  25. Krizové řízení na úrovni mezinárodních organizací (EU, NATO, OSN, OBSE)
  26. Politické dějiny 1914 – 1945
  27. Politické dějiny 1945 – 1969
  28. Politické dějiny 1969 – 1991

  • Balabán, M. – Pernica, B. a kol. (2015): Bezpečnostní systém ČR. Praha: Karolinum, s. 9-81 (73 s.)
  • Balík, S. – Císař, O. – Fiala, P. a kol. (2010): Veřejné politiky v České republice v letech 1989-2009, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 11-72, 142-253, 324-398, 437-476, 578-650 (361 s.)
  • Coppola, D. P. (2011): Introduction to International Disaster Management. Boston: Butterworth-Heinemann, s.1-205, 641-658 (tj. kapitoly Management of Disasters, Hazards, Risk and Vulnerability, Special Considerations) (223 s.)
  • Haverluk, Terrence W. – Beauchemin, Kevin M. – Mueller, Brandon A.  (2014): The Three Critical Flaws of Critical Geopolitics: Towards a Neo-Classical Geopolitics. Geopolitics., roč. 19, č. 1, s. 19-39.  (20 s.)
  • Hobsbawm, E. J. (1998): Věk extrémů: krátké 20. století 1914-1991. Praha: Argo (619 s.)
  • Leonard, M. (2002, ed.): Re: Ordering the World. London: Foreign Policy Centre (127 s.)
  • Mareš, M. –  Rektořík, J. –  Šelešovský J. a kol. (2013): Krizový management: případové studie. Praha: Ekopress (237 s.)
  • Ministerstvo vnitra ČR (2016): Audit národní bezpečnosti (139 s.)
  • Missiroli, A. (ed.,2017): The EU and the world: players and policies post-Lisbon. A handbook.  Paris: The European Union Institute for Security Studies, s. 5-176. (171 s.)
  • Ondrejcsák, R. (2014, ed.): Introduction to Security Studies. Bratislava: CENAA, 1-138 (138 s.)
  • Tůma, M. – Janošec, J. – Procházka, J. (2009): Obranná politika československé a České republiky (1989-2009). Praha: MO AVIS (231 s.)

Termín zadání: minimálně semestr před plánovanou obhajobou (konkrétní termín viz záložka terminář).

Téma: Vlastní nebo výběr z vypsaných témat dostupných v ISu (link); vlastní téma musí akceptovat vedoucí práce/školitel; v průběhu psaní může být téma po souhlasu vedoucího upřesněno. Po domluvě na tématu vedoucí zanáší téma do ISu, kde se k němu může student/ka přihlásit.

Vedoucí: Pedagog minimálně s hodností Ph.D. Kromě členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, ovšem pouze po souhlasu vedoucího katedry.

Zpracování: Student/ka by měl/a práci s vedoucím průběžně konzultovat.

Rozsah: 144.000 – 180.000 znaků včetně mezer (80-100 normostran). Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.

Formální náležitosti: Závaznými součástmi závěrečné práce jsou:

  • titulní list s názvem univerzity, fakulty, katedry a oboru, názvem práce, typem práce, jménem autora, jeho UČO, místem a rokem sepsání práce (vzor),
  • desky (obálka) práce obsahují název univerzity, název fakulty, typ práce (zda jde o magisterskou, bakalářskou či jinou práci), místo a rok zpracování, jméno autora
  • vyjádření o autorství práce (vzor).
  • obsah práce a v jeho závěru uvedení počtu znaků práce: uvedené číslo vyjadřuje počet znaků výše specifikovaných započítávaných částí,
  • vlastní text,
  • seznam pramenů a literatury a
  • anotace česky a anglicky, klíčová slova česky a anglicky (tyto náležitosti je rovněž nutné vložit do ISu).

Nezávaznou součástí práce je poděkování vedoucímu práce, resp. jiným osobám.

Formátování:

  • formát: A4, možný oboustranný tisk
  • písmo: velikost 12 pro základní text, velikost 11 pro poznámky
  • řádkování: 1,5 v hlavním textu, 1 pro poznámky
  • Poznámky: umístěny pod čarou nebo na konci jednotlivých kapitol/celého textu; odkazy na poznámky je třeba průběžně označovat arabskými číslicemi
  • grafy, tabulky a obrázky: nutné průběžně číslovat a uvádět zdroj. Mohou být řazeny přímo do textu nebo jako samostatná příloha za textem práce
  • všechny stránky je třeba průběžně číslovat
  • citace se řídí  obvyklými pravidly a etikou vědecké práce; Způsob citace je upraven dle praxe Politologického časopisu nebo Středoevropských politických studií (http://www.cepsr.com). Odhalené prohřešky proti vědecké etice (plagiáty) budou přísně trestány
  • seznam literatury je umístěný za textem práce a je řazen abecedně; prameny bez autora/editora se řadí abecedně podle prvního písmene názvu; názvy cizojazyčných publikací se nepřekládají; názvy děl v jazycích nepoužívající latinku, jsou transliterovány.

Odevzdání: V semestru, kdy je plánovaná obhajoba si student/ka zapisuje Diplomový seminář. Jeho absolvování je první podmínkou pro přijetí práce. Zápočet za Diplomový seminář je udělen za splnění podmínek, které stanoví vedoucí práce (obvykle odevzdání hrubé verze celého textu práce).
Práce se odevzdává do pevně stanoveného termínu ve dvojí podobě:

  • elektronicky do Archivu závěrečné práce v ISu a
  • ve dvou výtiscích na sekretariátu katedry.

Magisterskou diplomovou práci je je třeba odevzdat v knižní vazbě.

Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Soudobé přístupy k výzkumu bezpečnosti a strategie, Bezpečnostní a strategické analýzy). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Poznámka: při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Ihned po obhajobě následuje ústní přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou kladení otázek členy komise na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. Přibližná celková doba obhajoby a zkoušky z předmětů je 45-50 minut.

Soudobé přístupy k výzkumu bezpečnosti a strategie

  1. Pojetí bezpečnosti v tradičních teoriích (realismus, neorealismus, idealismus, konstruktivismus, lidská bezpečnost)
  2. Kodaňská škola výzkumu bezpečnosti
  3. Anglická škola výzkumu bezpečnosti
  4. Výzkum konfliktů v soudobém kontextu bezpečnostních a strategických studií
  5. Příčiny konfliktu
  6. Průběh a dynamika konfliktu
  7. Řešení konfliktu
  8. Typologie konfliktů
  9. Aktéři konfliktů
  10. Základy predikčního přístupu v bezpečnostních a strategických studiích
  11. Metody predikce užívané v BSS
  12. Strukturované analytické techniky užívané v BSS
  13. Strategické scénáře
  14. Soudobé predikce globálního a domácího vývoje
  15. Kybernetická bezpečnost
  16. Autonomie a umělá inteligence

  • Allen, G. – Chan, T. (2017): Artificial Intelligence and National Security. Belfer Center for Science and International Affairs, Harvard Kennedy School, s. 1-120 (120 s.)
  • Bartos, O. J. – Wehr P. (2002): Using Conflict Theory. Cambridge University Press: Cambridge. (219 s.)
  • Clausewitz, C. von (1996): O válce: dílo z pozůstalosti generála Carl von Clausewitze. Praha: Bonus A, s. 23-225 (203 s.)
  • Clark, R. M. (2004): Intelligence analysis. A target-centric approach. Washington: CQ Press (321 s.)
  • Collins, A. (2007, ed.): Contemporary Security Studies. Oxford: Oxford University Press (444 s.)
  • Collier, P. – Hoeffler, A. (2000): Greed and Grievance in Civil War. Quartely Journal of Economics 11/7, (33 s.)
  • Friedman, G. (2009): Příštích sto let. Předpověď pro jednadvacáté století. Praha: Argo a Dokořán (323 s.)
  • Galula, D. (1964): Counterinsurgency Warfare. New York: Frederick A. Praeger (97 s.)
  • Le Billon, P. (2005): The Geopolitical Economy of ‚Resource Wars‘. In: Le Billon, P. (2005, ed.): The Geopolitics of Resource Wars. London and New York: Routledge, s. 1 – 24 (24 s.)
  • Potůček, M. (2006, ed.): Manuál prognostických metod. Praha: SLON (193 s.)
  • Potůček, M. (2011): Poznávání budoucnosti jako výzva. 1. vyd. Praha: Karolinum (153 s.)
  • Ramsbotham, O. – Woodhause, T. – Miall, H. (2005): Contemporary Conflict Resolution. Malden: Polity Press, 78-245 (168 s.)
  • Rotberg, Robert I. (2003): Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators. In: Rotberg, Robert I. (2003, ed.): State Failure and State Weakness in a Time of Terror. Washington: Brookings Institution Press, s. 1-25, 305-332 (53 s.)
  • Singer, P. W. – Friedman, A. (2014): Cybersecurity and Cyberwar. Oxford University Press. (258 s.)
  • US Goverment (2009): A Tradecraft Primer: Structured Analytic Techniques for Improving Intelligence Analysis (42 s.)
  • Williams, P. (2008): Violent Non State Actors and National and International Security. Zürich: International Relations and Security Networks. s. 4-18 (15 s.)

Bezpečnostní a strategické analýzy

  1. Srovnávací přístup v bezpečnostních a strategických studiích
  2. Moderní analýza politiky v bezpečnostních studiích
  3. Soudobá srovnávací analýza bezpečnostní politiky
  4. Komparace bezpečnostních systémů, aktérů a sektorových politik
  5. Postup empirického výzkumu (výzkumné otázky, hypotézy, teorie, logiky vysvětlení, operacionalizace, výběr případů)
  6. Techniky sběru dat v bezpečnostních a strategických studiích
  7. Analýza dat v bezpečnostních a strategických studiích
  8. Aplikovaný výzkum v kontextu bezpečnostních a strategických studiích
  9. Expertní činnost a poradenství v rámci bezpečnostních a strategických studiích¨
  10. Příprava projektových návrhů v bezpečnostních a strategických studiích
  11. Znalectví a bezpečnostní a strategická studia

  • Berg, B. L. (2001): An Introduction to Content Analysis. In: Qualitative research methods for the social sciences. Boston, MA: Allyn and Bacon, s. 238-250 (13 s.)
  • Caramani, D. (2008): Comparative Politics. Oxford: Oxford University Press, s. 1-156 (156 s.)
  • Dočkal, V. (2007): Strukturální fondy EU – projektový cyklus a projektové řízení: příručka projektového manažera. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, s. 11 – 86 (76 s.)
  • Eck, J. E. – Clarke, R. V. (with contributions by Petrossian, G.) (2013): Intelligence Analysis for Problem Solvers. Washington: U. S. Department of Justice (144 s.)
  • Hájek, M. (2014): Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), s. 57-111 (55 s.)
  • King, G. – Keohane, R. – Verba, S. (1994): Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, s. 12-27, 99-114 (32 s.)
  • Křístek, L. (2013): Znalectví. Praha: Wolters Kluwer, s. 24-241 (218 s.)
  • Lijphart, A. (1971): Comparative Comparative Politics and the Comparative Method. The American Political Science Review, vol. 65, no. 3., s. 682-693 (12 s.)
  • Mahoney, J. – Goertz, G. (2006). A Tale of Two Cultures: Contrasting Quantitative and Qualitative Research. Political Analysis, 14: s. 227–249, (22 s.)
  • Morag, N. (2011): Comparative homeland security : global lessons. Hoboken: Wiley. (388 s.)
  • Punch, K. P. (2008): Úspěšný návrh výzkum. Praha: Portál, s. 35-112 (78 s.)
  • Robson, C. (2011): Real world research: a resource for users of social research methods in applied settings. 3rd ed. Chichester: Wiley-Blackwell, s. 70-174 (105 s.)
  • Schaeffer, N. C. – Presser, S. (2003): The Science of Asking Questions. Annual Review of Sociology, Vol. 29: 65-88, (24 s.)
  • Treverton, C. – Gregory F. – Gabbard, B. (2011): Assessing the Tradecraft of Intelligence Analysis. Santa Monica: RAND (76 s.)
  • United Nations Office on Drugs and Crime (2011): Criminal Intelligence. Manual for Analysts. New York: United Nations (96 s.)

Harmonogram podzimního semestru 2017

Back To Top