skip to Main Content
Katedra politologie Fakulty sociálních studií

podzimní semestr 2017

18. 9. – 17. 12. výuka
18. 9. – 1. 10. změny v zápise předmětů
1. 9. – 30. 11. přihlášky do magisterského studia (zahájení studia jaro 2018)
1. 9. – 30. 11. přihlášky do doktorského studia (zahájení studia jaro 2018)
1. 9. –  30.11. přihlášky k rigoróznímu řízení
do  21. 11. přihlášky k obhajobám doktorských prací a ke státním dokt. zkouškám
do 15. 12. stanovení termínů zkoušek za podzimní semestr
30. 11. registrace k tématu  bakalářských a magisterských prací  pro obory POL i BSS prostřednictvím ISu s předpokládanou obhajobou červen 2018
do 15. 12. stanovení složení komisí SZZ
2. 1. – 12. 2. 2018 zkouškové období
31. 1. 2018 v 10:00 hod. přijímací zkoušky do mgr. studia obor POL
31. 1. 2018  ve 12:00 hod. přijímací zkoušky do mgr. studia obor BSS
1. 2. 2018 přijímací zkoušky do doktorského studia
8. 3. – 9. 3. 2018 promoce

Bakalářské státní závěrečné zkoušky pro obor POL

18. 9. – 14. 12. přihlášení k bakalářské státní závěrečné zkoušce obor POL (obhajoba, písemná část leden 2018) prostřednictvím ISu; při samotném odevzdání závěrečné práce musí být student přihlášen k SZZ (obhajobě i písemné části) a práce musí být vložena v archivu závěrečné práce; do stanoveného termínu musí být v ISu přihlášeni také studenti konající pouze část písemnou (i v případě přerušeného studia a opakování některé části SZZ)
28. 11. (včetně) vložení bakalářské práce do diplomového semináře
5. 12. sdělení hodnocení diplomového semináře
14. 12. do 15 hod. termín odevzdání bakalářských prací obor POL
2. 1. 2018 k dispozici posudky bakalářských prací POL (posudky budou vedoucím i oponentem vloženy do archivu závěrečné práce studenta)
8. 1. 2018 od 9:00 v U41, 42, 43, 44 obhajoby bakalářských prací pro obor POL (rozpisy budou zveřejněny v IS_sekce_STUDIUM)
9. 1. 2018 od 9:00 v P51 písemná část bakalářských SZZ pro obor POL

Magisterské státní závěrečné zkoušky pro obor POL

18. 9. – 14. 12. přihlášení k magisterské státní závěrečné zkoušce obor POL (obhajoba, ústní zkouška – leden 2018) prostřednictvím ISu; při samotném odevzdání závěrečné práce musí být student ke SZZ přihlášen a práce musí být vložena v archivu závěrečné práce; do stanoveného termínu musí být přihlášeni také studenti konající pouze část ústní (i v případě přerušeného studia a opakování některé části SZZ)
4. 12. (včetně) vložení diplomové práce do diplomového semináře
13. 12. hodnocení diplomového semináře
4. 1. 2018 do 15 hod. termín odevzdání magisterských prací POL
23. 1. 2018 k dispozici posudky magisterských prací POL (posudky budou vedoucím i oponenetem vloženy do archivu diplomové práce studenta)
29. 1. 2018 od 9:00 v U41, 42, 43, 44 obhajoby magisterských prací pro obor POL (rozpis bude zveřejněn pouze v IS_sekce_STUDIUM) a ústní zkouška

Harmonogram podzimního semestru 2017.

Pokud narazíte při studiu na nějaký problém či nejasnost, můžete se s dotazy obracet na Jakuba Šeda, studijního poradce. Kontaktovat jej můžete e-mailem nebo osobně. Konzultační hodiny pro podzimní semestr 2017 budou upřesněny.

Termín zadání: minimálně semestr před plánovanou obhajobou (konkrétní termín viz záložka terminář).

Téma: Vlastní nebo výběr z vypsaných témat dostupných v ISu (link); vlastní téma musí akceptovat vedoucí práce/školitel; v průběhu psaní může být téma po souhlasu vedoucího upřesněno. Po domluvě na tématu vedoucí zanáší téma do ISu, kde se k němu může student/ka přihlásit.

Vedoucí: Pedagog minimálně s hodností Ph.D. Kromě členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, ovšem pouze po souhlasu vedoucího katedry.

Zpracování: Student/ka by měl/a práci s vedoucím průběžně konzultovat.

Rozsah: 63.000 – 81.000 znaků včetně mezer (35-45 normostran). Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.

Formální náležitosti: Závaznými součástmi závěrečné práce jsou:

  • titulní list s názvem univerzity, fakulty, katedry a oboru, názvem práce, typem práce, jménem autora, jeho UČO, místem a rokem sepsání práce (vzor),
  • desky (obálka) práce obsahují název univerzity, název fakulty, typ práce (zda jde o magisterskou, bakalářskou či jinou práci), místo a rok zpracování, jméno autora
  • vyjádření o autorství práce (vzor).
  • obsah práce a v jeho závěru uvedení počtu znaků práce: uvedené číslo vyjadřuje počet znaků výše specifikovaných započítávaných částí,
  • vlastní text,
  • seznam pramenů a literatury a
  • anotace česky a anglicky, klíčová slova česky a anglicky (tyto náležitosti je rovněž nutné vložit do ISu).

Nezávaznou součástí práce je poděkování vedoucímu práce, resp. jiným osobám.

Formátování:

  • formát: A4, možný oboustranný tisk
  • písmo: velikost 12 pro základní text, velikost 11 pro poznámky
  • řádkování: 1,5 v hlavním textu, 1 pro poznámky
  • Poznámky: umístěny pod čarou nebo na konci jednotlivých kapitol/celého textu; odkazy na poznámky je třeba průběžně označovat arabskými číslicemi
  • grafy, tabulky a obrázky: nutné průběžně číslovat a uvádět zdroj. Mohou být řazeny přímo do textu nebo jako samostatná příloha za textem práce
  • všechny stránky je třeba průběžně číslovat
  • citace se řídí  obvyklými pravidly a etikou vědecké práce; Způsob citace je upraven dle praxe Politologického časopisu nebo Středoevropských politických studií (http://www.cepsr.com). Odhalené prohřešky proti vědecké etice (plagiáty) budou přísně trestány
  • seznam literatury je umístěný za textem práce a je řazen abecedně; prameny bez autora/editora se řadí abecedně podle prvního písmene názvu; názvy cizojazyčných publikací se nepřekládají; názvy děl v jazycích nepoužívající latinku, jsou transliterovány.

Odevzdání: V semestru, kdy je plánovaná obhajoba si student/ka zapisuje Diplomový seminář. Jeho absolvování je první podmínkou pro přijetí práce. Zápočet za Diplomový seminář je udělen za splnění podmínek, které stanoví vedoucí práce (obvykle odevzdání hrubé verze celého textu práce).
Práce se odevzdává do pevně stanoveného termínu ve dvojí podobě:

  • elektronicky do Archivu závěrečné práce v ISu a
  • ve dvou výtiscích na sekretariátu katedry.

Bakalářskou práci je možné odevzdat v termovazbě.

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Politická filosofie a teorie, Komparace politických systémů). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.

Zpravidla den následující po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. Mezi zkouškami z každého předmětu je krátká přestávka.

Okruhy a literatura k SZZ ke stažení

Politická filosofie a teorie

  1. Klasické politické myšlení (Platón, Aristoteles, sv. Augustin a Tomáš Akvinský).
  2. Teorie společenské smlouvy (T. Hobbes, J. Locke, J. J. Rousseau).
  3. Konservatismus a obhajoba tradic (E. Burke, M. Oakeshott).
  4. Geneze liberalismu (klasický a moderní).
  5. Liberalismus ve 20. století (F. A. von Hayek, I. Berlin, J. Rawls, R. Nozick).
  6. Komunitaristická kritika liberalismu.
  7. Republikanismus (N. Machiavelli, J. J. Rousseau, H. Arendtová).
  8. Geneze socialistického myšlení (utopický socialismus, K. Marx), socialismus a jeho doktrinální mutace.
  9. Ostatní politické ideologie – nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus, feminismus, environmentalismus.
  10. Metody – vymezení, vztahy, rozdíly.
  11. Teorie politického systému, behavioralistický přístup, systémová teorie a strukturně-funkcionální analýza, teorie racionální volby, institucionalismus.
  12. Logika kvantitativního sociálněvědného výzkumu.
  13. Etika v sociálních vědách.
  14. Elitisté a demokracie (V. Pareto, G. Mosca, R. Michels).
  15. Liberální demokracie, typy režimů u Platóna a Aristotela, koncepce demokracie, J. Schumpeter, polyarchie (R. A. Dahl), vlny demokratizace.
  16. Totalitarismus a autoritarismus, nedemokratické režimy, demokratická tranzice.
  17. Pojem politika – historické souvislosti
  18. Pojem politika – paradigmata

Literatura

  • Aristoteles: Politika, Praha, Petr Rezek 1998, s. 65-77, 117-124 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 1260b-1264b, 1278b-1281a).
  • Augustinus, A.: O boží obci II., Praha, Vyšehrad, 1950, 64-65, 71-72, 391-393, 400-406, 410-418, 420-424, 433-434, 435-437 (novější vydání/přetisk: Praha, Karolinum 2007, svazek II, s. 58, 62-63, 255-256, 261-264, 266-271, 273-275, 280-281, 282-283).
  • Balík, S. – Kubát, M.: Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů, Praha, Dokořán 2012, 2. aktualizované vydání, s. 13-64 (kapitoly „Problémy s pojmoslovím“, „Totalitarismus a totalitní režim“ a větší část kapitoly „Autoritativní režim“).
  • Ballestrem, K. – Ottmann, H.: Politická filozofie 20. století. Praha, Oikúmené 1993, s. 45–78, 169–187 (jedná se o texty: Vanberg – Friedrich August Hayek; Ottman – Carl Schmitt; Münkler – Kritická teorie Frankfurtské školy).
  • Berg-Schlosser, D. – Stammen, T.: Úvod do politické vědy, Praha, ISE 2000, s. 13-25, 31-53, 295-303.
  • Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Barrister & Principal 2000, s. 1-3 (absolutismus), 25-28 (autorita), 89-92 (despotismus), 184 (checks and balances), 243-244 (legitimita), 317-320 (politická moc), 368-373 (politická teorie a politická věda), 378-379 (politika), 437 (rozdělení mocí), 512-515 (svrchovanost).
  • Blaikie, N.: Designing Social Research. The Logic of Anticipation, New York, Polity Press 2000, s. 85–127.
  • Burnham et al.: Research Methods in Politics, New York, Palgrave Macmillan 2008, s. 69-95.
  • Cabada, L. – Kubát, M. a kol.: Úvod do studia politické vědy, Praha, Eurolex Bohemia 2003, s. 23-35, 44-53.
  • Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost, Praha, Karolinum 1993, s. 11–178.
  • Hayek, F. A.: Principy liberálního společenského řádu, in: Ježek, T. (ed.): Liberální ekonomie. Praha, Prostor 1993, s. 53-76.
  • Heywood, A.: Politické ideologie, 4. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk 2008, kap. 2-9, s. 43–295 (starší vydání: Praha, Eurolex Bohemia 2005; Praha, Victoria Publishing 1994).
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J.: Politické systémy, Brno, Barrister & Principal 2011, s. 15-68.
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.): Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU 2008 (nebo 2003), s. 15–83, 133-140, 149–168, 178-191, 251–257.
  • Hobbes, T.: Leviathan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického, Praha, Oikoymenh 2009, kap. XIII.-XV., XVII.-XIX. (s. 87–112, 117–129).
  • Kellstedt, P. M. – Whitten G. D.: The Fundamentals of Political Science Research, New York, Cambridge University Press 2008, s. 1-128.
  • Kis, J. (ed.): Současná politická filosofie, Praha, Oikúmené 1997, s. 7-46, 47-99, 205-237, 465-494 (jedná se o texty: Kis – Úvod; Berlin – Dva pojmy svobody; Nozick – Distribuční spravedlnost; Taylor – Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy).
  • Kučera, R.: Politologická historie demokracie, Ústí nad Labem, FF UJEP 2012, s. 10-132.
  • Locke, J.: Dvě pojednání o vládě, Praha, Nakladatelství ČSAV 1965 (jiné vydání: Druhé pojednání o vládě, Praha, Svoboda 1992), část 2, kap. II.-V., §§4-51, s. 140–163.
  • Lowndes, V.: Institutionalism, in: Marsh, M.: Theories and Methods in Political Science, London, Palgrave 2003, s. 90–108.
  • Marx, K. – Engels, B.: Manifest komunistické strany, in: Sebrané spisy ve dvou svazcích. Svazek I.. Praha, Svoboda 1950, s. 25–47 (jiná vydání: Spisy, svazek 4, Praha, SNPL 1958, s. 423–450; Vybrané spisy, svazek 1. Praha, Svoboda 1976, s. 371–391).
  • Minogue, K.: Velmi krátký úvod do politiky, Brno, Barrister & Principal 2001, s. 7-43.
  • Montesquieu, Ch.-L.: O duchu zákonů, Dobrá Voda, Aleš Čeněk 2003, s. 33-40, 74-105.
  • Novák, M. Politika a politologie: úvod do politické vědy, in: Novák, M. et al.: Úvod do studia politiky, Praha, SLON 2011, s. 26-53.
  • Platón: Ústava, Praha, Oikoymenh 2001, s. 141-152, 168-181, 213-220, 245-276 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 449a-458d, 471d-485a, 514a-521b, 543a-569c).
  • Rawls, J.: Teorie spravedlnosti, Praha, Victoria Publishing 1995, s. 17-32, 38-42, 92-105.
  • Respect Project: Respect Code of Practice for Socio-Economic Research (dostupné online z http://www.respectproject.org/code/respect_code.pdf).
  • Rousseau, J. J.: O společenské smlouvě neboli zásady státního práva, in: Rozpravy, Praha, Svoboda 1989, s. 217-254 (1. kniha celá + 2. kniha kapitoly I-VIII).
  • Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, Praha, Portál 2000, s. 29–82, 95–119.
  • Shapiro, I.: Morální základy politiky, Praha, Karolinum 2003, kap. 2 („Klasický utilitarismus“) a část kap. 3 („Spojení práv a užitečnosti“), s. 21–34, 49–59.
  • Schmitt, C.: Pojem politična, Brno/Praha, CDK/Oikoymenh 2007, s. 19-37, 78-92.
  • Tocqueville, A.: Demokracie v Americe, Praha, Academia 2000, s. 9-18, 190-198, 587-599.
  • Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě, Praha, Krystal 2003, s. 5-13, 26-32.
  • Vávra, D.: Politické myšlení Hannah Arendtové, Politologická revue, roč. XIII., č. 1, 2007, s. 3-18.
  • Voegelin, E.: Nová věda o politice, Brno, CDK 2000, s. 7-27.
  • Weber, M.: Politika jako povolání, in: Weber, M.: Metodologie, sociologie a politika, Praha, OIKOYMENH 1998, s. 246-296.
  • Žegklitz, J. (ed.): Velké postavy politické filosofie. Praha, OI 1996, s. 35-54, 71-80, 99-116, 163-172 (jedná se o texty: Reisert – Jean-Jacques Rousseau; Fellows – Burke; Henrie – Tocqeville; Grant – Oakeshott).

Komparace politických systémů

  1. Konsociační demokracie, konsensuální a westminsterský model demokracie (A. Lijphart) – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky a jejich srovnání, kritika modelů.
  2. Parlamentní a prezidentské demokracie – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky, typologie politických systémů uvnitř modelů, kritika obou modelů a jejich příklady, Duvergerův koncept semiprezidentských systémů.
  3. Politický systém USA – prezident, vláda, Nejvyšší soud, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy.
  4. Politické systémy Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Španělska, Belgie, Nizozemí – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy.
  5. Politické systémy zemí Polska, Slovenska a Maďarska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy.
  6. Politické systémy Ruska, Chorvatska a Srbska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy.
  7. Teorie, pojetí a typy politických stran.
  8. Politické strany a stranické systémy USA, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Španělska, Nizozemí, Švédska, Rakouska, Polska, Slovenska.
  9. Formát a typ (mechanismus fungování) stranicko-politických systémů, typologie soutěživých a nesoutěživých stranických systémů (M. Duverger, G. Sartori, J. Blondel), vliv volebních systémů na stranické.
  10. První republika – charakteristika politického systému.
  11. Proměny politického systému českých zemí v letech 1938–1948.
  12. Politický systém českých zemí v letech 1948–1989.
  13. Politické strany a vývoj stranického systému v českých zemích a Československu od roku 1918.
  14. Politický systém ČSFR a rozpad československé federace.
  15. Politický systém ČR – hlava státu, vláda, parlament, Ústavní soud, volební systém, vztah exekutivy a legislativy.
  16. Územní samospráva v ČR.
  17. Politické strany a stranický systém v ČR.

Literatura

  • Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J.: Politický systém českých zemí 18481989, Brno, MPÚ MU 2003, s. 44–178.
  • Cabada, L. – Vodička, K.: Politický systém České republiky. Historie a současnost, Praha, Portál 2003, příp. 2007 (kap. 1 až 5 – 1918 až 1992, kap. 9 – Politické strany, kap. 11 – Ústavní instituce, kap. 12 – Státní správa a samospráva).
  • Cabada, L. a kol.: Nové demokracie střední a východní Evropy, Praha, Oeconomica 2008, kapitoly I.-III., XII., XIV., XVIII. (Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Rusko).
  • Dvořáková, V. a kol.: Základní modely demokratických systémů, Praha, Oeconomica 2010, kapitoly III. – VII. (Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika, Spolková republika Německo, Švýcarsko).
  • Fiala, P. – Strmiska, M.: Systém politických stran v letech 1989-2004, in: Malíř, J. – Marek, P. (eds.): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004, II. díl, Brno, Doplněk 2005, s. 1359-1379.
  • Gaffney, J.: Political Leadership in France. From Charles de Gaulle to Nicolas Sarkozy, Basingstoke, Palgrave-Macmillan 2010, s. 179-205.
  • Gallagher, M. – Laver, M. – Mair, P (2011): Representative Government in Modern Europe, London, McGraw-Hill 2011 (kapitoly „Party politics in Great Britain“, „Party politics in Germany“, „Party politics in Italy“, „Party politics in the Netherlands“ „Party politics in Spain“ a „Party politics in Poland“), s. 197-201, 204-216, 220-228.
  • Havlík, V. a kol.: Volby do Poslanecké sněmovny 2013, Brno: Munipress 2014, s. 141-160 (kapitola Výsledky voleb).
  • Havlík, V.: Politické strany a jejich systém v letech 2006-2010, in: Balík, S. a kol.: Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, Brno, CDK 2010, s. 11-38.
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J.: Politické systémy, Brno, Barrister & Principal 2011, s. 69-75, 79-235.
  • Hloušek, V.: Seeking a type: The Czech party system after 1989. Politics in Central Europe, roč. 6, č. 1, 2010, s. 90-109.
  • Chytilek, R. – Šedo, J. – Lebeda, T. – Čaloud, D.:Volební systémy, Praha: Portál 2009, s. 111-158, 183-208, 273–320.
  • Kopeček, L. – Mlejnek, J.: Different Confessions, Same Sins?, in: Hloušek, V. et al.: Presidents above Parties? Presidents in Central and Eastern Europe, Brno, MuniPress 2013, s. 31-75.
  • Novák, M. et al.: Úvod do studia politiky, Praha, SLON 2011, s. 548-564.
  • Pavlíček, V. a kol.: Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky, Část 1, Praha, Leges 2011, s. 266-271, 306-327, 368-382, 398-407, 416-437, 460-491, 706-809, 859-1029.
  • Říchová, B. a kol.: Západoevropské politické systémy, Praha, Oeconomica 2009, kapitoly II. – IV., VI. – VII. (Belgie, Itálie, Nizozemí, Rakousko, Španělsko).
  • Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, Praha, Portál 2000 (nebo pozdější vydání), s. 197– 217 (část kapitoly “Teorie konsociační demokracie”).
  • Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, Brno, CDK 2005, 123-243.
  • Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R.: Politické strany moderní Evropy, Praha, Portál 2005, s. 9-116, 139-165, 175-203, 283-324, 351-366, 381-399, 451- 479, 496-528, 603-617.
  • Ústavní zákon č. 1/1993, sb., Ústava ČR.
  • Ústavní zákon č. 2/1993, Listina základních práv a svobod.
  • Wagnerová, E. – Šimíček, V. – Langášek, T. – Pospíšil, I. et al.: Listina základních práv a svobod. Komentář, Praha, Wolters Kluwer 2012, s. 1-46.

Termín zadání: minimálně semestr před plánovanou obhajobou (konkrétní termín viz záložka terminář).

Téma: Vlastní nebo výběr z vypsaných témat dostupných v ISu (link); vlastní téma musí akceptovat vedoucí práce/školitel; v průběhu psaní může být téma po souhlasu vedoucího upřesněno. Po domluvě na tématu vedoucí zanáší téma do ISu, kde se k němu může student/ka přihlásit.

Vedoucí: Pedagog minimálně s hodností Ph.D. Kromě členů katedry mohou práce vést i externí odborníci, ovšem pouze po souhlasu vedoucího katedry.

Zpracování: Student/ka by měl/a práci s vedoucím průběžně konzultovat.

Rozsah: 144.000 – 180.000 znaků včetně mezer (80-100 normostran). Do rozsahu se započítává vlastní text včetně poznámkového aparátu; nezapočítávají se titulní list, čestná prohlášení, poděkování, obsah, seznam zkratek, seznam literatury a přílohy.

Formální náležitosti: Závaznými součástmi závěrečné práce jsou:

  • titulní list s názvem univerzity, fakulty, katedry a oboru, názvem práce, typem práce, jménem autora, jeho UČO, místem a rokem sepsání práce (vzor),
  • desky (obálka) práce obsahují název univerzity, název fakulty, typ práce (zda jde o magisterskou, bakalářskou či jinou práci), místo a rok zpracování, jméno autora
  • vyjádření o autorství práce (vzor).
  • obsah práce a v jeho závěru uvedení počtu znaků práce: uvedené číslo vyjadřuje počet znaků výše specifikovaných započítávaných částí,
  • vlastní text,
  • seznam pramenů a literatury a
  • anotace česky a anglicky, klíčová slova česky a anglicky (tyto náležitosti je rovněž nutné vložit do ISu).

Nezávaznou součástí práce je poděkování vedoucímu práce, resp. jiným osobám.

Formátování:

  • formát: A4, možný oboustranný tisk
  • písmo: velikost 12 pro základní text, velikost 11 pro poznámky
  • řádkování: 1,5 v hlavním textu, 1 pro poznámky
  • Poznámky: umístěny pod čarou nebo na konci jednotlivých kapitol/celého textu; odkazy na poznámky je třeba průběžně označovat arabskými číslicemi
  • grafy, tabulky a obrázky: nutné průběžně číslovat a uvádět zdroj. Mohou být řazeny přímo do textu nebo jako samostatná příloha za textem práce
  • všechny stránky je třeba průběžně číslovat
  • citace se řídí  obvyklými pravidly a etikou vědecké práce; Způsob citace je upraven dle praxe Politologického časopisu nebo Středoevropských politických studií (http://www.cepsr.com). Odhalené prohřešky proti vědecké etice (plagiáty) budou přísně trestány
  • seznam literatury je umístěný za textem práce a je řazen abecedně; prameny bez autora/editora se řadí abecedně podle prvního písmene názvu; názvy cizojazyčných publikací se nepřekládají; názvy děl v jazycích nepoužívající latinku, jsou transliterovány.

Odevzdání: V semestru, kdy je plánovaná obhajoba si student/ka zapisuje Diplomový seminář. Jeho absolvování je první podmínkou pro přijetí práce. Zápočet za Diplomový seminář je udělen za splnění podmínek, které stanoví vedoucí práce (obvykle odevzdání hrubé verze celého textu práce).
Práce se odevzdává do pevně stanoveného termínu ve dvojí podobě:

  • elektronicky do Archivu závěrečné práce v ISu a
  • ve dvou výtiscích na sekretariátu katedry.

Magisterskou diplomovou práci je je třeba odevzdat v knižní vazbě.

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby práce a z ústní zkoušky, která je vymezena státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

1) Úvodní stručné představení práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
2) Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
3) Debata nad prací a otázky členů komise.

Poznámka: při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Ihned po obhajobě následuje ústní přezkoušení, které probíhá formou kladení otázek členy komise na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. Přibližná celková doba obhajoby a zkoušky je 45-50 minut.

Okruhy a literatura k SZZ ke stažení

Okruhy státní závěrečné zkoušky

  1. Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva (Baroš 2013, Dufek 2013, Baroš a Dufek 2013).
  2. Moc, autorita, legitimita, stát, suverenita (Foucault 1996, Holländer 2009, Lukes 1984, Rosanvallon 2011).
  3. Politická reprezentace a ústavní demokracie (Weale 2007, Brim – Dufek 2012).
  4. Liberální nacionalismus a multikulturalismus (Barša 2003, Baršová – Barša 2005, Miller 2006).
  5. Pluralismus, tolerance a diverzita: je možný politický liberalismus? (Rawls 1995, Rawls 2003, Williams 2011).
  6. Rovnost, svoboda a uznání (Rawls 2001, Mack – Gaus 2004, Hrubec 2011).
  7. Demokracie a spravedlnost v nadstátním měřítku (Barša – Císař 2008, Dufek 2010).
  8. Koncepty a teorie (Kellstedt – Whitten 2013, van Evera 1997, Škrha 2012, Shively 2005).
  9. Problematika kauzálního usuzování a ustavování sociálněvědného poznání, výzkumná validita (Kellstedt – Whitten 2013, King et al. 1994, McDermott 2011).
  10. Cíl a relevance výzkumu (King et al. 1994, Shively 2005).
  11. Případy a případové studie (Della Porta 2008).
  12. Měření v sociálních vědách (Kellstedt – Whitten 2013, Franklin 2008).
  13. Korelační analýza (Field 2009).
  14. Regresní analýza (lineární a logistická regrese) (Field 2009).
  15. Základy popisné statistiky – popis datového souboru (Field 2009, Hendl 2009).
  16. Druhy proměnných a možné operace (Mareš – Rabušic – Soukup 2015).
  17. Problémy komparativní metody a strategie komparace (Collier 1993, Przeworski – Teune 1970).
  18. Faktory způsobující rozdíly v míře ekonomického, sociálního a politického rozvoje (Acemoglu et al. 2001, Nunn 2009).
  19. Vztah socioekonomického rozvoje a demokracie (Boix – Stokes 2003, Dyson 2001).
  20. Vznik států, národů a národních států (Spruyt 2007, Wimmer – Feinstein 2010).
  21. Politické důsledky exekutivně-legislativních vztahů (Cheibub – Limongi 2002, Geddes 2007).
  22. Ústavní a politický systém České republiky a jeho reformy (Brunclík 2008 a 2013, Balík et al. 2011, Just 2012, Kopeček – Mlejnek 2013, Kubát 2013, Lebeda 2004, Šedo 2009).
  23. Politické strany a stranický systém České republiky po roce 1989 (Deegan-Krause – Haughton 2010, Hanley 2011, Havlík 2014, Hloušek – Kopeček 2004, Malíř – Marek 2005).
  24. Policy analysis, politický cyklus a vybrané politiky České republiky (Fiala – Schubert 2000, Hanley 2008, Havlík 2010, Hodulák – Krpec 2010).

Literatura

  • Acemoglu, D. – Johnson, S. – Robinson, J. A. (2001): Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation. American Economic Review 91(5), s. 1369-1401.
  • Balík, S. – Havlík, Vl. – Havlík, Vr. – Kmeť, J. – Svačinová, P. (2011): Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010), Brno: CDK, s. 39–90 (kap. Česká republika).
  • Baroš, J. – Dufek, P. (2013): Teorie lidských práv. In. Holzer, J. – Molek, P. (eds.): Demokratizace a lidská práva. Praha: SLON, s. 75–103.
  • Baroš, J. (2013): Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva. In Holzer, J. – Molek, P. (eds.): Demokratizace a lidská práva. Praha: SLON, s. 104–124.
  • Barša, P. – Císař, O. (2008): Anarchie a řád ve světové politice.Praha: Portál, s. 445–499.
  • Barša, P. (2003): Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, s. 65–94.
  • Baršová, A. – Barša, P. (2005): Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita, s. 19–49
  • Boix, C. – Stokes, S. (2003): Endogenous Democratization, World Politics 55(4), s. 517-49.
  • Brim, L. – Dufek, P. (2012): Politická reprezentace individuální a kolektivní: K otázce teoretických základů demokracie na transnacionální úrovni. Politologický časopis 19(2), s. 128–154.
  • Brunclík, M. (2008): Spory o zahraniční politiku – prezident vs. premiér. In Novák, M. – Brunclík, M. (eds.): Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech: Česká republika v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán, s. 310–328.
  • Brunclík, M. (2013): Problem of early elections and dissolution power in the Czech Republic.Communist and Post-Communist Studies 46(2), s. 217–
  • Collier, D. (1993): The Comparative Method. In Finifter, A. W. (ed.): Political Science: The State of the Discipline. Washington DC: American Political Science Association, s. 105–119.
  • Deegan-Krause, K. – Haughton, T. (2010): A Fragile Stability. The Institutional Roots of Low Party System Volatility in the Czech Republic, 1990–2009. Politologický časopis 17(3), s. 227–241.
  • Della Porta, D. (2008): Comparative Analysis: Case-Oriented versus Variable-Oriented Research. In Della Porta, D. – Keating, M. (eds.): Approaches and Methodologies in the Social Sciences: A Pluralist Perspective, Cambridge: Cambridge University Press, s. 198–222.
  • Dufek, P. (2010): Úrovně spravedlnosti: liberalismus, kosmopolitismus a lidská práva. Brno: Masarykova univerzita, s. 107–117, 143–147.
  • Dufek, P. (2013) Teorie demokracie a politická filosofie: Úskalí demokratizace demokracií. In Holzer, J. – Molek, P. (eds.): Demokratizace a lidská práva. Praha: SLON, s. 50–74.
  • Dyson, T. (2001): A Partial Theory of World Development: The Neglected Role of the Demographic Transition in the Shaping of Modern Society. International Journal of Population Geography 7(2), s. 67–90.
  • Fiala, P. – Schubert, K. (2000): Moderní analýza politiky, Brno: Barrister & Principal, 5–37, 55–151.
  • Field, A. (2009): Discovering Statistics Using SPSS. London: Sage, s. 31–60, 131–165, 166–315.
  • Just, P. (2012): Vývoj ústavních institucí politického systemu ČR. In Bureš, Jan et al.: Česká demokracie po roce 1989. Praha: Grada, s. 153 – 180.
  • Foucault, M. (1996): Subjekt a moc. In Myšlení vnějšku. Praha: Hermann a synové, 195–226.
  • Franklin, M. (2008): Quantitative Analysis. In Della Porta, D. – Keating, M. (eds.): Approaches and Methodologies in the Social Sciences: A Pluralist Perspective. Cambridge: Cambridge University Press, s. 240–263.
  • Geddes, B. (2007): What Causes Democratization? In Boix, C. – Stokes, S. (eds): The Oxford Handbook of Comparative Politics. Oxford: Oxford University Press, s. 317–339.
  • Hanley, S. (2008): Embracing Europe, opposing EUrope? The party politics of euroscepticism in the Czech Republic. In:Taggart, P. – Szczerbiak, A. (eds.): Opposing Europe? The Comparative Party Politics of Euroscepticism: Case Studies and Country Surveys. Oxford: Oxford University Press, s. 243–
  • Hanley, S. (2011): Dynamika utváření nových stran v České republice v letech 1996–2010: Hledání možných příčin politického zemětřesení. Sociologický časopis 47(1), s. 115–136.
  • Havlík, V. (2010): Zahraniční politika. In Balík, S. – Císař, O. – Fiala, P.: Veřejné politiky v České republice. Brno: CDK, s. 577–615.
  • Havlík, V. (2014): Výsledky voleb. In Havlík, V. et al.: Volby do Poslanecké sněmovny 2013, Brno: MuniPress, s. 141–160.
  • Hendl, J. (2009): Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, s. 37–114.
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. (2004): Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě, Brno: MU, s. 71–101 (kap. České země).
  • Hodulák, V. – Krpec, O. (2010): Hospodářská politika ČR. In: Balík, S. – Císař, O. – Fiala, P.: Veřejné politiky v České republice. Brno: CDK, s. 169–221.
  • Holländer, P. (2009): Suverenita státu (paradoxy a otazníky). In Gerloch, A. – Wintr, J. (eds.): Lisabonská smlouva a ústavní pořádek ČR. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 87–114.
  • Hrubec, M. (2011): Od zneuznání ke spravedlnosti. Kritická teorie globální společnosti a politiky. Praha: Filosofia, s. 259–307.
  • Cheibub, J. A. – Limongi, F. (2002): Democratic Institutions and Regime Survival: Parliamentary and Presidential Democracies Reconsidered. Annual Review of Political Science 5, s. 151–179.
  • Kellstedt, P. M. – Whitten G. D. (2013): The Fundamentals of Political Science Research. 2nd ed., New York: Cambridge University Press, s. 1–128 (kap. 1–5).
  • King, G. – Keohane, R. – Verba, S. (1994): Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. New Jersey: Princeton, s. 3–23, 29–33, 46–49, 82–89, 99–114.
  • Kopeček, L. – Mlejnek, J. (2013): Different confessions, same sins? Václav Havel and Václav Klaus as Czech presidents. In Hloušek, V. (ed.): Presidents above parties? Presidents in Central and Eastern Europe, their formal competencies and informal power. Brno: MuniPress, s. 31–77.
  • Kubát, M. (2013): Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? Brno: Barrister & Principal, s. 59–
  • Lebeda, T. (2004): Konečná podoba volebního systému pro poslaneckou sněmovnu. In Novák, M. – Lebeda, T. a kol.: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá Voda: Aleš Čeněk 2004, s. 231–249.
  • Lukes, S. (1984): Power: A Radical View. London: Palgrave MacMillan, s. 9–25.
  • Mack, E. – Gaus, G. (2004): Classical Liberalism and Libertarianism: The Liberty Tradition. In Gaus, G. – Kukathas, Ch. (eds.): Handbook of Political Theory. London: Sage, s. 115–130.
  • Malíř, J. – Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 – 2004. díl 2, Brno: Doplněk 2005, s. 1359-1380, 1413–1427, 1433–1453, 1463–1604, 1615–1632 (kap. Systém politických stran v letech 1989 – 2004, KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, OF, ODS, ODA, KDS, US-DEU, SZ, SPR-RSČ, moravisté). Pozn.: V rámci zadaného není nutné studovat subkapitoly o vnitřní organizaci jednotlivých stran.
  • Mareš, P. – Rabušic, L. – Soukup, P. (2015): Analýza sociálněvědných dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita, s. 75–121.
  • McDermott, R. (2011): Internal and External Validity. In Druckman, James et al.: Cambridge Handbook of Experimental Political Science. New York: Cambridge University Press, s. 27–
  • Miller, D. (2006): Nationalism. In Dryzek, J. S. –Honnig, B. – Phillips, A. (eds.): The Oxford Handbook of Political Theory. Oxford: Oxford University Press, s. 529–543.
  • Nunn, N. (2009): The Importance of History for Economic Development. Annual Review of Economics 1(1), s. 1–28.
  • Przeworski, A. – Teune, H. (1970): Research Designs. In Przeworski, A. – Teune, H.: The Logic of Comparative Social Inquiry. New York: Wiley, s. 31–46 (kap. 2).
  • Rawls, J. (1995) Spravedlnost jakožto „fairness“: politická, nikoliv metafyzická. Reflexe, č. 14, s. 1–
  • Rawls, J. (2001): Justice as Fairness: A Restatement. Cambridge: Belknap Press, s. 135–168.
  • Rawls, J. (2003): Oblast politična a překrývající konsensus. Reflexe, č. 24, s. 41–67.
  • Rosanvallon, P. (2011): Democratic Legitimacy. Impartiality, Reflexivity, Proximity. Princeton: Princeton University Press, s. 1–14.
  • Shively, P. (2005): The Craft of Political Research. New Jersey: Pearson Prentice Hall, s. 1–31 (kap. 1 a 2).
  • Spruyt, H. (2007): War, Trade, and State Formation. In Boix, C. – Stokes, S. (eds): Oxford Handbook of Comparative Politics. Oxford: Oxford University Press, s. 211–236.
  • Šedo, J. (2009): Reforma volebního systému v ČR – 20 let diskusí. Evropská volební studia 4(2), s. 142–153.
  • Škrha, T. (2012): Koncepty a politický marketing. In Eibl, O. – Chytilek, R. – Matušková, A. a kol.: Teorie a metody politického marketingu, Brno: CDK, s. 28–
  • Van Evera, S. (1997): Guide to Methods for Students of Political Science.New York: Cornell University Press, s. 7–15, 17–30, 89–95.
  • Weale, A. (2007): From Conceptions of Representation to Systems of Representation. In Democracy. Basingstoke: Palgrave MacMillan, s. 129–154 (kap. 6).
  • Williams, B. (2011): Tolerance – politická, nebo morální otázka? In: Na počátku byl čin. Realismus a moralismus v politické diskusi. Červený Kostelec: Pavel Mervart, s. 199–213.
  • Wimmer, A. – Feinstein, Y. (2010): The Rise of the Nation-State across the World, 1816–2001. American Sociological Review 75(5), 764–790.
Okruhy a literatura k SZZ ke stažení

Aktuální rozvrhy na jarní semestr 2017:

Back To Top