Minimálními podmínkami jsou (1.) přítomnost na katedře v době vlastních konzultačních hodin, které je povinen si doktorský student vypsat (dvě hodiny týdně), a (2.) účast na doktorských čteních. Častější přítomnost je nicméně preferovaná plus závislá na uvážení studenta s ohledem na jeho asistenci ve výuce, zapsané předměty v daném semestru, konzultace se školitelem a konzultantem atd.

Ano, V prvních čtyřech semestrech studia je student prezenčního doktorského studia povinně zapojen do pedagogických činností katedry. Toto zapojení spočívá v asistenci ve výuce po dohodě se školitelem. Typicky jde o opravování písemných příprav a seminárních prací a vedení seminářů ve dvou předmětech za semestr.

Povinností je během doktorského studia publikovat alespoň dva odborné články. Jeden z nich musí být v časopise databáze SCOPUS a druhý v časopise databáze Web of Science (časopisy s tzv. impakt faktorem). Jeden z článků přitom musí být publikován nejpozději ve čtvrtém semestru studia. Obecně nicméně katedra očekává další, četnější publikační aktivity každého doktorského studenta, především ve spolupráci se školitelem či konzultantem, a pochopitelně vázané na výzkumné projekty, na nichž se student podílí. Typicky tak první publikace vzniká hned na začátku studia přepracováním vhodných částí čerstvě obhájené diplomové práce studenta, výbornou cestou získávání publikačních zkušeností je psaní recenzí a recenzních statí, lze se spolehnout na to, že se v průběhu studia objeví další publikační výzvy. Je prostě faktem, že jak v politologii, tak i v bezpečnostních studiích je schopnost psát odborné texty, respektive úspěšně s nimi procházet recenzními řízeními v časopisech, dovedností číslo jedna.

Stáhnout si ho můžete odsud.

Během přijímacího řízení není znalost cizího jazyka ověřována. Nicméně pro studium je vzhledem k práci se zahraniční literaturou, prezentování na zahraničních konferencích, povinnému pobytu v zahraničí atd. nezbytná znalost angličtiny. Potřeb dalších jazykových znalostí se pak odvíjí od konkrétních témat disertačních prací.

Studující mají aktuálně k dispozici dvě doktorandské místnosti, kde se střídají a tráví přinejmenším čas svých konzultačních hodin. V těchto místnostech je jim k dispozici několik počítačů. Je nicméně běžným standardem, že doktorandi mají vlastní notebooky.

Doktorská čtení jsou přednášky hostujících profesorů, českých i zahraničních. Doktorští studenti je mají povinnost navštěvovat v prvních čtyřech semestrech studia, vzhledem k tomu, že se často jedná o příležitost setkat se s prezentacemi unikátních témat či osobností, jde o aktivitu doporučovanou i pro studenty vyšších ročníků. Za semestr se konává cca 4-5 doktorských čtení.

Ne, není. V rámci specializace BSS nicméně mohou studující absolvovat povinně volitelný předmět, jehož náplní je stáž u zaměstnavatele zabývajícího se bezpečnostní tematikou.

Destinace i obsah pobytu jsou výsledek dohody studenta se školitelem. Je možné vyjet na výzkumný (pak je zaměřen výhradně na získání odborné excelence v oblasti korespondující s disertačním tématem), nebo na pracovní (pak je typicky zaměřen na získání zkušenosti s chodem instituce pracující v oblasti korespondující s disertačním tématem) pobyt, vždy s minimální souvislou délkou tří měsíců. Předpokládá se, že pobyt souvisí s tématem disertační práce. Z hlediska výběru cílové destinace se studentovi nabízí především seznam pracovišť, s nimiž má katedra či FSS podepsány smlouvy, ale student si může najít vlastní instituci, kde by rád svůj pobyt uskutečnil. Pro realizaci pobytu fakulta vypisuje stipendijní mobilitní programy.

A co se týče zdůvodnění této povinnosti: formálně se opírá o fakultní nařízení, ale obecně odráží názorový konsensus napříč univerzitou, který spočívá v přesvědčení, že zahraniční zkušenost je pro mladé badatele nenahraditelná.

O zahraničních pobytech však není nutno uvažovat pouze v rovině povinnosti. Existuje možnost pobývat v zahraničí i déle nežli po dobu jednoho semestru, zvláště v druhé části studia, přirozeně po dohodě se školitelem. Jsou k tomu přímo určeny celofakultní předměty a lze tedy takto získat kredity. Základní podmínkou je pochopitelně smysluplnost takovéto aktivity, nutnost, aby přispívala k úspěšnému a včasnému ukončení studia.

Každý student doktorského studia má školitele, někteří mají i konzultanta. Školitelé, jimiž jsou profesoři nebo docenti Katedry politologie, jsou jmenováni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty (seznam viz link). Školitel provází doktoranda celým studiem, hned na začátku studia se studentem připraví závazný studijní plán. V průběhu studia s ním pak zejména konzultuje disertační práci, provádí s ním semestrální evaluace, v prvních čtyřech semestrech studia koordinuje jeho zapojení do výuky, řeší kolizní situace, je studentovi nápomocen při výběru pracoviště pro zahraniční stáž atd. Školitel je také členem jeho komisí pro státní doktorskou zkoušku a pro obhajobu disertačního spisu.

Konzultanty jsou členové katedry s titulem PhD. Ne každý doktorand má konzultanta. Konzultanta jmenuje přijímací komise. Činí tak v momentě, kdy je pro dané doktorandské téma na Katedře vhodný odborník, který ovšem není habilitovaný, a tudíž není na seznamu školitelů. Konzultantovou rolí je pak především konzultovat s doktorandem disertační práci.

Průběh studia sleduje a hodnotí oborová rada, jmenovaná děkanem a schválená vědeckou radou FSS. Oborová rada dvakrát ročně (v únoru a červnu) provádí evaluace všech doktorských studentů. Rozhodnutí o postupu dalšího semestru je v rukou jejího předsedy na základě doporučení školitele.

Organizační a administrativní agenda doktorského studia spadá pod Studijní oddělení děkanátu FSS.

Kombinované doktorské studium se oproti prezenčnímu liší tím, že není předpokládána ani přítomnost studenta na katedře, ani jeho asistence ve výuce. Kombinovaný student ovšem zároveň nepobírá pravidelné měsíční stipendium.

Standardní doba studia je 8 semestrů, tedy 4 roky. Studium je možné si prodloužit v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU, po 4 letech studia však student ztrácí právo na pobírání stipendia.

Obecně platí, že to možné je, nejčastěji ve formě částečného úvazku. Obecně se nicméně jedná o vysoce individuální téma a záleží na konkrétním studentovi, míře jeho aktivit na katedře apod. Ideálem z hlediska katedry je přirozeně doktorský student, jenž nehledá jinou práci, nýbrž je plně zapojen do výzkumných a dalších aktivit katedry a je maximálně soustředěn na úspěšné studium. Katedra pochopitelně realisticky vnímá sociální a materiální souvislosti tohoto tématu. Na druhé straně se katedra nejrůznějšími podněty snaží studenty motivovat, aby u nich bylo studium na prvním místě.

Studium je možné ukončit v podstatě kdykoliv, a to v součinnosti se studijním oddělením FSS. Stipendium získané během studia student nevrací.

Seznam, který průběžně aktualizujeme, je k dispozici zde.

Tzv. postdok (postdoktorand) je absolvent doktorského studia mající zájem o pokračování ve vědecké kariéře na univerzitě či na neuniverzitním vědeckém pracovišti. Masarykova univerzita, ve vazbě na zkušenosti i standardy kvalitních západních univerzit, předpokládá, že její absolventi doktorského studia s akademickými či vědeckými kariérními ambicemi tak činí mimo svou alma mater, v České republice nebo v zahraničí.

To ovšem neznamená, že je zcela vyloučena možnost navázání pracovního vztahu mezi Katedrou politologie a absolventem jejího doktorského studia. Je to především odvislé od momentální poptávky po odbornících na konkrétní témata.

Katedra politologie se současně snaží sledovat, kde její absolventi pracují, zda a nakolik se věnují vědecké či publikační činnosti, jak vypadají jejich akademické kariéry. A může se právem pyšnit řadou svých absolventů, kteří jsou ve svých akademických drahách úspěšní.