Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

English

Politologie
Bakalářské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Politická filosofie a teorie, Komparace politických systémů). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.

Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. 

Okruhy k SZZ ke stažení

Politická filosofie a teorie

1. Pojem politika

      • Danziger, J. N. – Smith, Ch. A. (2016): Understanding the Political World. A Comparative Introduction to Political Science. London, Pearson, s. 1–24.
      • Heywood, A. (2019). London, Palgrave Macmillan, s. 1–26 (první kapitola, lze využít i české vydání z roku 2008, s. 21–44).
      • Rosůlek, P. (2004): Politika jako předmět zájmu politické vědy, in: Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. Druhé vydání. Praha, Eurolex Bohemia, s. 44–55.

2. Klasické politické myšlení

      • Aristoteles (1998): Praha, Petr Rezek, s. 117–124 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 1278b–1281a).
      • Císař, O. (2008, též 2003): Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 49–56.
      • Coleman, J. (1995): Augustin z Hippo, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 21–24.
      • Machula, T. (2020): Tomáš a jeho sumy. České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, s. 117–125.
      • Platón (2001): Ústava. Praha, Oikoymenh, s. 245–276 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 543a–569c).

3. Teorie společenské smlouvy

      • Baroš, J. (2017): Suverenita u Rousseaua, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 52–74.
      • Chotaš, J. (2017): Suverenita u Hobbese, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 36–51.
      • Waldron, J. (1995): Locke, John, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 264–267.

4. Konservatismus a realismus

      • Fellows, R. (1996): Edmund Burke, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 71–80.
      • Heywood, A. (2008): Politické ideologie. 4. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 83–115.
      • Schmitt, C. (2007): Pojem politična. Brno – Praha, CDK a Oikoymenh, s. 19–37, 78–92.

5. Geneze liberalismu: klasický a moderní

      • Henrie, M. (1996): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 99–116.
      • Harris, lord (2003): Adam Smith – revolucionář pro třetí tisíciletí? in: Šíma, J. (ed.). Adam Smith Semper Vivus. Praha: Liberální institut, s. 12–24.
      • Heywood, A. (2008): Politické ideologie, vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 43–81.
      • Pangle, T. (1995): Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 320–324.
      • Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 21–34, 49–59.

6. Liberalismus ve 20. a 21. století

      • Berlin, I. (1997): Dva pojmy svobody (výběr), in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikúmené, s. 47–62, 94–99.
      • Hayek, F. A. (1993): Principy liberálního společenského řádu, in: Ježek, T. et al.: Liberální ekonomie. Praha, Prostor, s. 53–76.
      • Gaus, G. F. (2011): The Range of Justice (or, How to Retrieve Liberal Sectual Tolerance). Cato Unbound, 10. říjen 2011, dostupné online https://www.cato-unbound.org/2011/10/10/gerald-gaus/range-justice-or-how-retrieve-liberal-sectual-tolerance
      • Kis, J. (1997): Úvod, in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikoymenh, s. 23–33.
      • Rawls, J. (1995): Teorie spravedlnosti. Praha, Victoria Publishing, s. 17–32, 38–42, 92–105.

7. Socialismus a jeho doktrinální mutace

      • Heywood, A. (2008): Politické ideologie, vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 117–158.
      • Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 61–87.

8. Nacionalismus, fašismus a nacismus

      • Heywood, A. (2008): Politické ideologie. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 159–189, 219–244.

9. Normativní modely demokracie: liberální, deliberativní, republikánský, radikální

      • Bíba, J. (2014): Doslov, in: Laclau, E. – Mouffe Ch.: Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha, Karolinum, s. 219–225.
      • Habermas, J. (2002): Tři normativní modely demokracie, in: Teorie demokracie dnes. Praha, Filosofia, s. 79–95.
      • Znoj, M. (2011): Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Znoj, M., Bíba, J. et al. Machiavelli mezi republikanismem a demokracií. Praha, Filosofia, s. 41–76.

10. Teorie a praxe nedemokratických režimů

      • Balík, S. – Kubát, M. (2012): Teorie a praxe nedemokratických režimů. aktualizované vydání, Praha, Dokořán, s. 41–64, 74–84 (subkapitola „Definice, typologie a výskyt totalitního režimu, část kapitoly „Autoritativní režim“ a kapitola „Jiné formy nedemokratických režimů“; existuje i starší vydání knihy s jiným stránkováním z roku 2004).

11. Liberální demokracie, koncepce demokracie J. Schumpetera a jeho kritika, polyarchie R. Dahla, vlny demokratizace S. Huntingtona, přechody k demokracii

      • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. 2. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 15–37, 53–56 (existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
      • Kopeček, L. (2008, též 2003): Koncept demokracie J. Schumpetera, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 183–191.

12. Přístupy v politologii – (neo)institucionalismus, behavioralismus a teorie racionální volby

      • Lowndes, V. (2003): Institutionalism, in: Marsh, M. (ed.), Theories and Methods in Political Science.London, Palgrave, s. 90–108.
      • Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 29–44 a 95–140.

13. Výzkum v sociálních vědách

      • Kellstedt, P. M. – Whitten G. D. (2013): The Fundamentals of Political Science Research. 2nd ed. New York, Cambridge University Press, s. 1–128.
      • Burnham, P. et al. (2008): Research Methods in Politics. New York, Palgrave Macmillan, s. 69–95.

14. Etika v sociálních vědách

 

Komparace politických systémů

1. Konsociační demokracie, konsensuální a westminsterský model demokracie A. Lijpharta – pojmové vymezení, klasické případy, charakteristické znaky, kritika modelů

          • Hloušek, V. – Kopeček, L. (2008, též 2003): Konsensuální a konkurenční demokracie, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie.Brno, MU, s. 203–210 (část příslušné kapitoly).
          • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 69–75.
          • Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 197–217 (část kapitoly „Teorie konsociační demokracie“).

2. Parlamentní a prezidentské demokracie – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky, typologie politických systémů uvnitř modelů, kritika obou modelů a jejich příklady, Duvergerův koncept semiprezidentských systémů

          • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 79–116.

3. Politické systémy, instituce a jejich fungování v komparativní perspektivě

          • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 117–181, 217–232.

4. Politický systém USA – prezident, vláda, Nejvyšší soud, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy

          • Hlaváček, P. – Jurek, P. a kol. (2014): Politické systémy anglosaských zemí. Praha, Dokořán, s. 163–186.

5. Politické systémy Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Španělska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy

          • Bingham Powell, G. et al. (2015): Comparative Politics Today. Boston, Pearson, s. 221–228, 247–259, 271–276, 279–284, 296–308.
          • Dvořáková, V. a kol. (2010): Základní modely demokratických systémů. Praha, Oeconomica, s. 237–250.
          • Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 338–348.
          • Hlaváček, P. – Jurek, P. a kol. (2014): Politické systémy anglosaských zemí. Praha, Dokořán, s. 13–30, 35–41.
          • Říchová, B. a kol. (2009): Západoevropské politické systémy. Praha, Oeconomica, s. 180–188, 191–194, 224–228.

6. Politické systémy zemí Polska a Slovenska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy

          • Cabada, L. a kol. (2008): Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha, Oeconomica, s. 46–50, 54–56.
          • Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 600–612.

7. Politický systém Ruska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy

          • Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 525–555.
          • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 62–64.

8. Teorie politických stran – konfliktní linie, typy a organizace stran, stranické rodiny

          • Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 9–40.

9. Typologie soutěživých a nesoutěživých stranických systémů (M. Duverger, J. Blondel, G. Sartori), formát a typ (mechanismus fungování) stranických systémů, vliv volebních systémů na stranické

          • Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno, CDK, s. 123–243.
          • Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 40–54, 603–617.

10. Politické strany a stranické systémy Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a USA

          • Bingham Powell, G. et al. (2015): Comparative Politics Today. Boston, Pearson, s. 719–736.
          • Cole, A. (2017): French Politics and Society. London, Routledge, s. 163–202.
          • Daehnhardt, P. (2019): Tectonic shifts in the party landscape? Mapping Germany’s party changes, in: Lisi, M. (ed.), Party system change. London – New York, Routledge, s. 98–113.
          • Karremans, J. – Malet, G. – Morisi, D. (2019): Italy – The End of Bipolarism, in: Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 118–138.
          • Rose, R. (2025): Political Stability, Equilibrium and Disruption: The Dynamics of the British Party Systém. Revue Française de Civilisation Britannique, roč. 30, č. 3, online dostupné http://journals.openedition.org/rfcb/13996
          • Sałek, P. – Sztajdel, A. (2019): Poland – "Modern" versus "Normal": The Increasing Importance of Cultural Divide, in: Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 189–213.
          • Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 55–74, 99–116, 294–305, 386–399, 503–527 (u Německa, Itálie a Polska jde o části příslušných kapitol).

11. První čs. republika – charakteristika politického a stranického systému

          • Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 44–81.

12. Proměny politických režimů v českých zemí v letech 1938–1948

          • Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 83–134.

13. Politický systém českých zemí v letech 1948–1989

          • Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 135–177.

14. Politický systém ČR – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, ústavní soud, územní samospráva

          • Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19. až 21. století. Praha, Brno, Dokořán a Masarykova univerzita, s. 127–183.
          • Ústavní zákon č. 1/1993, Sb., Ústava ČR.

15. Politické strany a stranický systém ČR

          • Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19. až 21. století. Praha – Brno, Dokořán a Masarykova univerzita, s. 184–211.
          • Balík, S. – Fiala, P. – Hloušek, V. – Strmiska, M. (2025): Stranickopolitický systém, in: Malíř, J. – Marek, P. (eds.), Politické strany a stranické systémy: Encyklopedický přehled jejich historie v českých zemích a v Československu 1848–2024. Období 1938–2024. Svazek 2, Praha, Kauli Publishing, s. 1441–1466.

 

Magisterské SZZ

Státní závěrečná zkouška ve studijním programu Politologie (včetně specializačního plánu) sestává z obhajoby magisterské diplomové práce.

Cíl obhajoby

Smyslem obhajoby je prokázat, že diplomant samostatně a odborně zvládl řešení zvoleného výzkumného problému, umí obhájit teoretická i metodologická východiska své práce, kriticky reflektovat dosažené výsledky a zařadit je do širšího kontextu oboru politologie.

Průběh obhajoby

  • Prezentace diplomové práce:
    Diplomant v úvodní části, v délce maximálně 10 minut, představí svou diplomovou práci. Zaměří se zejména na vymezení výzkumného problému, včetně zdůvodnění jeho teoretické a/nebo společenské relevance, dále na stručné představení teoretických východisek, popis použitých metod sběru a analýzy dat a na shrnutí hlavních empirických či teoretických zjištění.
    Pokud byla při zpracování jakékoliv části diplomové práce využita v jakékoliv formě AI, je nutné, aby v rámci obajoby byla tato skutečnost transparentně deklarována (tj. diplomant popíše jaké nástroje při zpracování využil a jak). V této části může diplomant využít vizuální prezentaci (např. PowerPoint nebo jiný ekvivalentní formát).
  • Seznámení s posudky:
    Po prezentaci následuje přednes posudků vedoucího diplomové práce a oponenta, které hodnotí kvalitu práce z hlediska odborné úrovně, splnění výzkumných cílů, metodologické přesnosti a přínosu pro obor.

  • Reakce diplomanta:
    Diplomant má poté prostor reagovat na připomínky, otázky či doporučení uvedené v posudcích a vyjádřit se k případným nejasnostem.

  • Rozprava:
    Následuje odborná rozprava o diplomové práci, do níž se mohou zapojit všichni přítomní členové zkušební komise. Diskuse se může týkat teoretických, metodologických i empirických aspektů práce, jejích závěrů a jejího přínosu pro obor politologie.

Celková délka obhajoby činí přibližně 45 minut.

Hodnocení obhajoby

Zkušební komise hodnotí průběh obhajoby komplexně, se zřetelem k obsahu a úrovni předložené práce, kvalitě prezentace, schopnosti diplomanta reagovat na podněty a vést odbornou diskusi. Návrhy hodnocení uvedené v posudcích vedoucího a oponenta mají pro komisi nezávazný charakter; komise rozhoduje o celkovém výsledku obhajoby na základě vlastního posouzení.

Výsledné hodnocení se vyjadřuje ve stupnici:

  • prospěl výborně,
  • prospěl,
  • neprospěl.
BSS
Bakalářské SZZ

Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií, Bezpečnostní politika). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury.

Okruhy k SZZ ke stažení

Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií

Základy bezpečnostních studií a jejich vývoj

  • Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 13-188)
  • Zeman, P., ed. 2002. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, MPÚ. (186 s.)
  • Zurlini, G., and F. Muller. "Environmental Security." In Systems Ecology, vol. 2 of Encyclopedia of Ecology, edited by Sven Erik Jørgensen and Brian D. Fath, 1350–56. Oxford: Elsevier.
  • Buzan, Barry, et al. 2005. Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. (268 s.)

Základy metodologie BSS

  • Drulák, Petr. 2008. Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. (256 s.)
  • Kellstedt, Paul M., and Guy D. Whitten. 2018. The Fundamentals of Political Science Research. 3rd ed. Cambridge: Cambridge University Press. (s. 1-160)

Strategie

  • Galatík, Vlastimil, ed. 2008. Vojenská strategie. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. (343 s.)

Hrozby a rizika v soudobém světě

  • Williams, Phil. 2008. Violent Non-State Actors and National and International Security. Curych: ISN. (26 s.)
  • Mareš, Miroslav. 2005. Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. (s. 13–50).
  • Šmíd, Tomáš, et al. 2010. Vybrané konflikty o zdroje a suroviny. Brno: MPÚ. (s. 17-46)
  • Ramsbotham, O., T. Woodhouse, and H. Miall. 2016. Contemporary Conflict Resolution. Cambridge: Polity. (kapitola 1)
  • Hough, Peter. 2023. Understanding Global Security. 2nd ed. London and New York: Routledge. (kapitola 6)

Dějiny (vojenství)

  • Keegan, J. 2004. Historie válečnictví. Plzeň: Beta-Dobrovský. (s. 206-250)
  • Townshend, Ch. 2007. Historie moderní války. Praha: Mladá fronta. (s. 34-290)
  • Nálevka, V. 2000. Světová politika ve 20. století. Praha: Aleš Skřivan.

Bezpečnostní politika

Krizové řízení a ochrana obyvatelstva

  • MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. 2021. Modul A, C, I: Krizové řízení při nevojenských krizových situacích, ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura. https://www.hzscr.cz/clanek/moduly-dle-platne-koncepce-vzdelavani-v-oblasti-ochrany-obyvatelstva-a-krizoveho-rizeni-2017.aspx (268 s.)

Bezpečnostní politika a systém ČR

  • Karaffa, Vladimír, Martin Hrinko, Jaromír Zůna, et al. 2022. Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha: Vysoká škola CEVRO institut. (619 s.)
  • Bezpečnostní strategie ČR, aktuální verze.

Mezinárodní bezpečnostní politika

  • Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 189-446)
  • 1949. The North Atlantic Treaty. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_17120.htm
  • 2024. Washington Summit Declaration. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_227678.htm
  • European Union. 2022. A Strategic Compass for Security and Defence. https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/documents/strategic_compass_en3_web.pdf (s. 10-41)

Policejní a zpravodajská činnost

  • Tvrdá, Kateřina. 2018. Vnitřní bezpečnostní sbory a zpravodajské služby ve Střední Evropě: mapování proměn vnitřního bezpečnostního pole na případech České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). (273 s.)
  • Michálek, Luděk, Ladislav Pokorný, Jozef Stieranka, Adrián Vaško, and Michal Marko. 2021. Zpravodajské služby a zpravodajská činnost. Praha: Wolters Kluwer. (440 s.)

Kriminologie

  • Tomášek, Jan. 2024. Úvod do kriminologie. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-951-5. (217 s.)

Stát a jeho rozpad

  • Rotberg, Robert. 2006. "Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators." Brookings Institution Press, 1–24. Washington.
  • Jessop, Bob. 2022. "State Theory." In Handbook on Theories of Governance, edited by Christopher Ansell and Jacob Torfing, 77–88. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing.
Magisterské SZZ

Státní závěrečná zkouška ve studijním programu Bezpečnostní a strategická studia sestává z obhajoby magisterské diplomové práce.

Cíl obhajoby

Smyslem obhajoby je prokázat, že diplomant samostatně a odborně zvládl řešení zvoleného výzkumného problému, umí obhájit teoretická i metodologická východiska své práce, kriticky reflektovat dosažené výsledky a zařadit je do širšího kontextu oboru politologie.

Průběh obhajoby

  • Prezentace diplomové práce:
    Diplomant v úvodní části, v délce maximálně 10 minut, představí svou diplomovou práci. Zaměří se zejména na vymezení výzkumného problému, včetně zdůvodnění jeho teoretické a/nebo společenské relevance, dále na stručné představení teoretických východisek, popis použitých metod sběru a analýzy dat a na shrnutí hlavních empirických či teoretických zjištění.
    Pokud byla při zpracování jakékoliv části diplomové práce využita v jakékoliv formě AI, je nutné, aby v rámci obajoby byla tato skutečnost transparentně deklarována (tj. diplomant popíše jaké nástroje při zpracování využil a jak). V této části může diplomant využít vizuální prezentaci (např. PowerPoint nebo jiný ekvivalentní formát).
  • Seznámení s posudky:
    Po prezentaci následuje přednes posudků vedoucího diplomové práce a oponenta, které hodnotí kvalitu práce z hlediska odborné úrovně, splnění výzkumných cílů, metodologické přesnosti a přínosu pro obor.

  • Reakce diplomanta:
    Diplomant má poté prostor reagovat na připomínky, otázky či doporučení uvedené v posudcích a vyjádřit se k případným nejasnostem.

  • Rozprava:
    Následuje odborná rozprava o diplomové práci, do níž se mohou zapojit všichni přítomní členové zkušební komise. Diskuse se může týkat teoretických, metodologických i empirických aspektů práce, jejích závěrů a jejího přínosu pro obor politologie.

Celková délka obhajoby činí přibližně 45 minut.

Hodnocení obhajoby

Zkušební komise hodnotí průběh obhajoby komplexně, se zřetelem k obsahu a úrovni předložené práce, kvalitě prezentace, schopnosti diplomanta reagovat na podněty a vést odbornou diskusi. Návrhy hodnocení uvedené v posudcích vedoucího a oponenta mají pro komisi nezávazný charakter; komise rozhoduje o celkovém výsledku obhajoby na základě vlastního posouzení.

Výsledné hodnocení se vyjadřuje ve stupnici:

  • prospěl výborně,
  • prospěl,
  • neprospěl.
Soudobé dějiny

Informace pro studenty ke SZZ na oboru Soudobé dějiny

Státní závěrečná zkouška (SZZ) na hlavní (major) verzi sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Soudobé světové a evropské dějiny, Soudobé české dějiny a metodologie výzkumu soudobých dějin).

Na vedlejší (minor) verzi sestává pouze ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Soudobé světové a evropské dějiny, Soudobé české dějiny a metodologie výzkumu soudobých dějin).

Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. V obou předmětech jsou v rámci dvou hodinových bloků zadány vždy 4 otevřené otázky, přičemž studující odpovídají na 3 libovolně zvolené otázky.

V případě hlavní (major) verze studia se den před písemným přezkoušením koná obhajoba práce. Ta má následující podobu:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité prameny a metody, případně teorie a koncepty, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.

 

Okruhy k SZZ ke stažení

Soudobé světové a evropské dějiny

Okruhy

  1. Evropa po druhé světové válce a proměna role USA ve světě. Marshallův plán, Trumanova doktrína a počátek bipolárního rozdělení (Gilbert – Clay Large 2003, Judt 2007)
  2. Zahraniční politika USA a SSSR na přelomu 40. a 50. let. Aktivity supervelmocí v rozdělené Evropě (Vinen 2007, Zubok 2025)
  3. Vznik NATO a Varšavské smlouvy. Jaderné mocnosti a nuklearizace studené války (Zubok 2025)
  4. Rok 1956: SSSR a východní blok v éře Chruščova (Gilbert – Clay Large 2003, Zubov 2015)
  5. Počátky evropské integrace. Ekonomická spolupráce evropských zemí a USA (Gilbert – Clay Large 2003, Judt 2007)
  6. Berlínská krize 1961 a její dopady. Sovětský svaz a jeho satelity v 60. letech (Nálevka 2010)
  7. USA, Evropa a détente. Nixon, Brežněv a Helsinský proces. Brandtova Ostpolitik (Gilbert – Clay Large 2003, Vinen 2007)
  8. Úpadek détente a zhoršení vztahů mezi supervelmocemi na přelomu 70. a 80. let. Sovětská invaze do Afghánistánu a její důsledky (Gilbert – Clay Large 2003, Nálevka 2010)
  9. Reaganova zahraniční politika a její percepce v Evropě a SSSR. Gorbačovova perestrojka (Suchý 2004, Zubov 2015)
  10. Západní Evropa na konci 20. století: ekonomická liberalizace a neoliberální reformy, globalizace, tranzice k znalostním ekonomikám (Stone 2014: 161–195; Berend 2010: 158–221)
  11. Proměny západoevropského sociálního modelu: dopady globalizace, demografické změny, migrace, hodnoty (Ferrera 2005: 44–76 a 77–110; Wasserstein 2007: 750–793)
  12. Migrační krize v Evropě 21. století: migrace, solidarita, politické a společenské důsledky, multikulturalismus a jeho limity (Geddes a Scholten 2016: 1–21 a 237–244)
  13. Role Německa v krizi v Evropě 21. století (Bulmer a Paterson 2016)
  14. Spojené Království po roce 1989: vztah UK a EU, referendum o vystoupení z EU a jeho příčiny (Clarke - Goodwin - Whiteley 2017: 1–29)
  15. Rok 1989, příčiny, průběh a důsledky. Rozklad východního bloku a rozpad SSSR (Puttkamer 2023: 291-327; Mark – Iacob – Rupprecht – Spaskovska 2019: 1-24 a 266-311)
  16. Slovenský politický a společenský vývoj po roce 1989 (Rychlík 2024: 524-576)
  17. Politické dějiny Polska po roce 1989 (Kosman 2022)
  18. Éry B. Jelcina a V. Putina v Rusku v letech 1990-2000 a po r. 2000 (Holzer - Kuchyňková 2005: 428-455; Gelman 2015: 71-128)
  19. Rusko – ukrajinská otázka po rozpadu SSSR (Katchanovski 2025)
  20. Rozpad Jugoslávie a Balkán od roku 1989 do začátku 21. století (Džuverovič – Stojarová 2023)

Literatura

(612 stran anglicky a 507 stran česky)

  • Berend, Ivan T. (2010): Europe Since 1980. Cambridge: Cambridge UP, kap. č. 4 (The Economic Response to Globalization; Recovery and Growth; the Integration of Eastern and Western), s. 158–221. 64 stran anglicky
  • Bulmer, Simon – William Paterson (2016): Germany’s role in the handling of the European monetary and refugee crisis. Jahrbuch der Europäischen Integration. 10 stran anglicky
  • Clarke, Harold D. – Matthew Goodwin – Paul Whiteley (2017): Brexit: Why Britain Voted to Leave the European Union. Cambridge: Cambridge UP, kap. č. 1 (Brexit Introduced, s. 1–10) a č. 2 (Campaign Prologue, s. 11–29). 29stran anglicky
  • Džuverovič, Nemanja - Stojarová, Věra (2023): Peace and Security in the Western Balkans. A Local Perspective, Routledge, s. 30-50 a 88-106. 40 stran anglicky
  • Ferrera, Maurizio (2005): The Boundaries of Welfare: European Integration and the New Spatial Politics of Solidarity. Oxford: Oxford UP, kap. č. 2 (From Public Assistance to Social Protection: Welfare State-building in European Nations, s. 44–76) a č. 3 (National Closure During the Golden Age of Welfare Expansion; s. 77–110). 67 stran anglicky
  • Geddes, Andrew – Peter Scholten (2016): The Politics of Migration and Immigration in Europe. SAGE Publications Ltd, s. 1–21 a s. 237–244. 39 stran anglicky
  • Gelman, Vladimir (2015): Authoritarian Russia, Univ. of Pittsburgh Press, pp. 71-128. 58 stran anglicky
  • Gilbert, Felix – Clay Large, David (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890–1990. Praha: Mladá fronta, s. 387–405, 434–450, 486–527. 78 stran česky
  • Holzer, Jan – Kuchyňková, Petra (2005): Jelcinovo Rusko. Případová studie nejistého režimu, SEPS, roč. VII., č. 4, s. 428-455. cepsr.com. 28 stran česky
  • Judt, Tony (2007): Poválečná Evropa. Dějiny od roku 1945. Praha: Prostor, s. 63–129. 67 stran česky
  • Katchanovski, Ivan (2025): The Russia-Ukraine War, its Nature, and Origins, paper. 47 stran anglicky
  • Kosman, Marceli (2022): Dějiny Polska, Praha: Karolinum, s. 377-398. 22 stran česky
  • Mark, James – Iacob, Bogdan C. – Rupprecht, Tobias – Spaskovska, Ljubica (2019): A Global History of Eastern Europe, Cambridge: Cambridge UP, pp. 1-24 a 266-311. 70 stran anglicky
  • Nálevka, Vladimír (2010): Horké krize studené války. Praha: Vyšehrad, s. 29–61, 99–121, 139–143, 160–170. 72 stran česky
  • Puttkamer, Joachim von: 1989 and beyond, in Borodziej, Wlodzimierz – Ferhadbegovic, Sabina - Puttkamer, Joachim von (eds.): Routledge History Handbook of Central and Eastern Europe in the Twentieth Century, London – New York: Routledge 2023, pp. 291-327. 37 stran anglicky
  • Rychlík, Jan a kol. (2024): Dějiny Slovenska, Praha: Vyšehrad, s. 524-576. 53 stran česky
  • Stone, Dan: Goodbye to All That: A History of Europe Since 1945. Oxford: Oxford UP 2014, kap. č. 5 (Neo-Liberalism: Western Europe 1975–1989), s. 161–195. 35 stran anglicky
  • Suchý, Petr (2004): Reagan a říše zla. Vývoj americké zahraniční politiky a vztahů mezi supervelmocemi v letech 1981–1989. Brno: MUNI, s. 45–79 a 145-175. 66 stran česky
  • Vinen, Richard (2007): Evropa dvacátého století. Praha: Vyšehrad, s. 240-262 a 289-324. 59 stran česky
  • Wasserstein, Bernard (2007): Barbarism & Civilization: A History of Europe in Our Time. Oxford: Oxford UP, kap. č. 20 (Europe in the New Millennium), s. 750–793. 44 stran anglicky
  • Zubok, Vladislav, M. (2025): The World of the Cold War 1945–1991. London – New York: Pelican, s. 281–352. 72stran anglicky
  • Zubov, Andrej (ed.; 2015): Dějiny Ruska 20. století. 2. díl: 1939–2007. Praha: Argo, s. 273–364, 475–497. 115 stran česky

Soudobé české dějiny a metodologie výzkumu soudobých dějin

Okruhy

  1. Pojem soudobé dějiny, specifika pramenů pro soudobé dějiny (kol. autorů 2014)
  2. Orální historie (Vaněk - Mucke 2015)
  3. Kvalitativní a kvantitativní přístupy (Hendl 2005: 44-53, 140-148)
  4. Komparativní výzkum soudobých dějin (Cohen - O´Connor 2014)
  5. Případová studie (Hendl 2005: 104-116)
  6. Genderová analýza / gender history (Čechurová - Randák a kol. 2014)
  7. Třetí republika: proměna politické kultury, koncept „lidové demokracie“, Národní fronta, národní výbory, „Únor“ a jeho příčiny, odsun, čechizace, plánované hospodářství, sjednocování kultury (Rychlík 2020)
  8. První pětiletka, konsolidace a krize komunistické diktatury, třetí odboj, represe, likvidace živnostenstva a socializace venkova (Rychlík 2020)
  9. Společenský a hospodářský vývoj v Československu v 60. letech (Rychlík 2020)
  10. Pražské jaro, socialismus s lidskou tváří, vývoj v KSČ, invaze vojsk Varšavské smlouvy, vztahy mezi Čechy a Slováky a federalizace ČSSR (Rychlík 2020)
  11. Éra tzv. normalizace: společenská smlouva, opozice proti režimu, sociální a ekonomické trendy, exil (Rychlík 2020)
  12. Od perestrojky k sametové revoluci, příčiny a důsledky pádu komunistického režimu (Rychlík 2020)
  13. Demokracie let 1989-1992: politická a ekonomická transformace včetně rozpadu Československa (Kopeček 2010, Suk 2018)
  14. Česko 1993-2002: první léta samostatnosti a doba opoziční smlouvy (Kopeček 2010, Kopeček 2015)
  15. Česko od roku 2002 do současnosti (Rychlík a Penčev 2025) 

Literatura

(16 stran anglicky a 931 stran česky)

  • Cohen, Deborah – O´Connor, Maura (eds.; 2004): Comparison and History. Europe in Cross-National Perspective. London and New York: Routledge, s. 41-56. 16 stran anglicky
  • Čechurová, Jana – Randák, Jan a kol. (2014): Základní problémy studia soudobých dějin. Praha: NLN, s. 666-680. 15 stran česky
  • Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 44-53; 104-116; 140-148. 32 stran česky
  • Kopeček, Lubomír (2010): Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997. Brno: Barrister & Principal, s. 23-178, 194-197, 211-247, 253-256, 266-275, 284-301. 223 stran česky
  • Kolektiv autorů: Úvod do studia dějepisu, díl 2, Brno: MU 2014, s. 63-73. 11 stran česky
  • Kopeček, Lubomír (2015): Deformace demokracie? Opoziční smlouva a česká politika v letech 1998-2002. Brno: Barrister & Principal, 25-27, 37-48, 58-84, 84-117, 144-184, 195-219, 237-257. 156 stran česky
  • Rychlík, Jan (2020): Československo v období socialismu: 1945-1989.Praha: Vyšehrad, s. 13-377. 365 stran česky
  • Rychlík, Jan – Penčev, Vladimír (2025): Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí. Praha: Vyšehrad, s. 612-629. 17 stran česky
  • Suk, Jiří (2018): Návrat Československa k demokracii 1989-1992. In Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma a kol.: Dějiny českých zemí. Praha: Karolinum, s. 601-630. 30 stran česky
  • Vaněk, Miroslav – Mucke, Pavel (2015): Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: Karolinum, s. 124-205. 82 stran česky

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info