Politologie

Bakalářské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Politická filosofie a teorie, Komparace politických systémů). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:

Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.

Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury.

Okruhy k SZZ ke stažení

Politická filosofie a teorie

Pojem politika (Heywood 2013: 1–26, Danziger – Smith 2016: 1–24, Rosůlek 2004: 44–55).
Klasické politické myšlení (Platón 2001, Aristoteles 1998, Císař 2008, Coleman 1995, Machula 2020).
Teorie společenské smlouvy (Chotaš 2017, Waldron 1995, Baroš 2017).
Konservatismus a realismus (Fellows 1996, Schmitt 2007, Heywood 2008: 83–115).
Geneze liberalismu: klasický a moderní (Pangle 1995, Henrie 1996, Shapiro 2003: 21–34, 49–59, Harris 2003, Heywood 2008: 43–81).
Liberalismus ve 20. a 21. století (Hayek 1993, Berlin 1997, Rawls 1995, Kis 1997, Gaus 2011).
Socialismus a jeho doktrinální mutace (Shapiro 2003: 61–87, Heywood 2008: 117–158).
Nacionalismus (Heywood 2008: 159–190).
Normativní modely demokracie: liberální, deliberativní, republikánský, radikální (Habermas 2002, Znoj 2011, Bíba 2014).
Teorie a praxe nedemokratických režimů (Balík – Kubát 2012: 41–64, 74–84).
Liberální demokracie, koncepce demokracie J. Schumpetera a jeho kritika, polyarchie R. Dahla, vlny demokratizace S. Huntingtona, přechody k demokracii (Kopeček 2008, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 15–37, 53–56).
Přístupy v politologii – (neo)institucionalismus, behavioralismus a teorie racionální volby (Lowndes 2003, Říchová 2000).
Výzkum v sociálních vědách (Kellstedt – Whitten 2013, Burnham et al. 2008).
Etika v sociálních vědách (European Commission 2018).

Literatura:

Aristoteles (1998): Politika. Praha, Petr Rezek, s. 117–124 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 1278b–1281a).
Balík, S. – Kubát, M. (2012): Teorie a praxe nedemokratických režimů. aktualizované vydání, Praha, Dokořán, s. 41–64, 74–84 (subkapitola „Definice, typologie a výskyt totalitního režimu, část kapitoly „Autoritativní režim“ a kapitola „Jiné formy nedemokratických režimů“; existuje i starší vydání knihy s jiným stránkováním z roku 2004).
Baroš, J. (2017): Suverenita u Rousseaua, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 52–74.
Berlin, I. (1997): Dva pojmy svobody (výběr), in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie, Praha, Oikúmené, s. 47–62, 94–99.
Bíba, J. (2014): Doslov, in: Laclau, E. – Mouffe Ch.: Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha, Karolinum, s. 219–225.
Burnham et al. (2008): Research Methods in Politics. New York, Palgrave Macmillan, s. 69–95.
Císař, O. (2008, též 2003): Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 49–56.
Coleman, J. (1995): Augustin z Hippo, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 21–24.
Danziger, J. N. – Smith, Ch. A. (2016): Understanding the Political World. A Comparative Introduction to Political Science. London, Pearson, s. 1-24.
European Commission (2018): Ethics in Social Science and Humanities, dostupné on-line zde.
Fellows, R. (1996): Edmund Burke, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie, Praha, OI, s. 71–80.
Gaus, G. F. (2011): The Range of Justice (or, How to Retrieve Liberal Sectual Tolerance). Cato Unbound, 10. říjen 2011, https://www.cato-unbound.org/2011/10/10/gerald-gaus/range-justice-or-how-retrieve-liberal-sectual-tolerance.
Habermas, J. (2002): Tři normativní modely demokracie, in: Teorie demokracie dnes. Praha, Filosofia, s. 79–95.
Harris, lord (2003): Adam Smith – revolucionář pro třetí tisíciletí? in: Šíma, J. (ed.). Adam Smith Semper Vivus. Praha: Liberální institut, s. 12–24
Hayek, F. A. (1993): Principy liberálního společenského řádu, in: Ježek, T. et al.: Liberální ekonomie. Praha, Prostor, s. 53–76.
Henrie, M. (1996): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 99–116.
Heywood, A. (2008): Politické ideologie, 4. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, kap. 2–4 (Liberalismus, Konzervatismus, Socialismus, Nacionalismus), s. 43–190 (starší vydání: Praha, Eurolex Bohemia 2005).
Heywood, A. (2013). Fourth Edition. London, Palgrave Macmillan, s. 1-26.
Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy, 2. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 15–37, 53–56(existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
Chotaš, J. (2017): Suverenita u Hobbese, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 36–51.
Kellstedt, P. M. – Whitten G. D. (2013): The Fundamentals of Political Science Research. 2nd ed. New York, Cambridge University Press, s. 1–128.
Kis, J. (1997): Úvod, in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikoymenh, s. 23–33.
Kopeček, L. (2008, též 2003): Koncept demokracie J. Schumpetera, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 183–191.
Lowndes, V. (2003): Institutionalism, in: Marsh, M. (ed.), Theories and Methods in Political Science, London, Palgrave, s. 90–108.
Machula, T. (2020): Tomáš a jeho sumy, České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, s. 117–125.
Pangle, Thomas (1995): Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 320–324.
Platón (2001): Ústava. Praha, Oikoymenh, s. 245–276 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 543a–569c).
Rawls, J. (1995): Teorie spravedlnosti. Praha, Victoria Publishing, s. 17–32, 38–42, 92–105.
Rosůlek, P. (2004). Politika jako předmět zájmu politické vědy. In Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. Druhé vydání. Praha, Eurolex Bohemia, s. 44-55.
Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 29–44 a 95–140.
Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 21–34, 49–59, 61–87 (kap. „Klasický utilitarismus“, část kap. „Spojení práv a užitečnosti“ a kap. „Marxismus“).
Schmitt, C. (2007): Pojem politična. Brno/Praha, CDK/Oikoymenh, s. 19–37, 78–92.
Waldron, J. (1995): Locke, John, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 264–267.
Znoj, M. (2011): Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Znoj, M., Bíba, J. et al. Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Praha, Filosofia, s. 41–76.

Komparace politických systémů

Konsociační demokracie, konsensuální a westminsterský model demokracie A. Lijpharta – pojmové vymezení, klasické případy, charakteristické znaky, kritika modelů (Říchová 2000: 197–217, Hloušek – Kopeček 2008: 203–210, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 69–75).
Parlamentní a prezidentské demokracie – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky, typologie politických systémů uvnitř modelů, kritika obou modelů a jejich příklady, Duvergerův koncept semiprezidentských systémů (Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 79–116).
Politické systémy, instituce a jejich fungování v komparativní perspektivě (Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 117–181, 217–232).
Politický systém USA – prezident, vláda, Nejvyšší soud, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Dvořáková a kol. 2010: 69–81).
Politické systémy Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Španělska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Dvořáková a kol. 2010: 101–116, 124–132, 168–177, 192–202, 206–209, 237–250, Říchová a kol. 2009: 63–69, 180–188, 191–194, 224–228).
Politické systémy zemí Polska, Slovenska a Maďarska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Cabada a kol. 2008: 14–21, 46–50, 54–56, 72–77).
Politický systém Ruska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Cabada a kol. 2008: 384–390, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 62–64).
Teorie politických stran – konfliktní linie, typy a organizace stran, stranické rodiny (Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 9–40).
Typologie soutěživých a nesoutěživých stranických systémů (M. Duverger, J. Blondel, G. Sartori), formát a typ (mechanismus fungování) stranických systémů, vliv volebních systémů na stranické (Sartori 2005: 123–243, Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 40–54, 603–617).
Politické strany a stranické systémy Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a USA (Clark 2018, Cole 2017, Daehnhardt 2019, Hlaváček 2015, Karremans – Malet – Morisi 2019, Sałek – Sztajdel 2019, Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 55–74, 97–116, 294–305, 386–399, 503–527).
První čs. republika – charakteristika politického a stranického systému (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
Proměny politických režimů v českých zemí v letech 1938–1948 (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
Politický systém českých zemí v letech 1948–1989 (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
Politický systém ČR – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, ústavní soud, územní samospráva (Balík et al. 2019, Ústava ČR).
Politické strany a stranický systém ČR (Balík et al. 2019).

Literatura:

Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848– Brno, MPÚ MU, s. 44–178.
Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19.-21. století. Praha, Brno, Dokořán aMasarykova univerzita, s. 127–211.
Cabada, L. a kol. (2008): Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha, Oeconomica, s. 14–21, 46–50, 54–56, 72–77, 384–390.
Clark, A. (2018): Political Parties in the UK. London, Bloomsbury Publishing, 1–20.
Cole, A. (2017): French Politics and Society. London, Routledge, s. 163-202
Dvořáková, V. a kol. (2010): Základní modely demokratických systémů. Praha, Oeconomica, s. 69–81, 101–116, 124–132, 168–177, 192–202, 206–209.
Daehnhardt, P. (2019): Tectonic shifts in the party landscape? Mapping Germany’s party changes. In Lisi, M. (ed.), Party system change. London – New York, Routledge, s. 98-113.
Hlaváček, P. (2015): Politický systém USA. In Hlaváček, P., Jurek, P. a kol.: Politické systémy anglosaských zemí.Praha, Dokořán, s. 178–185 (subkapitola o stranickém systému a stranách).
Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. aktualizované vyd., Brno, B & P Publishing, s.62–64, 69–75, 79–181, 217–232 (existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
Hloušek, – Kopeček, L. (2008, též 2003): Konsensuální a konkurenční demokracie, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 203–210 (část příslušné kapitoly).
Karremans, J. – Malet, G. – Morisi, D. (2019): Italy – The End of Bipolarism. In Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.),European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 118-138.
Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií, Praha, Portál, s. 197–217 (část kapitoly „Teorie konsociační demokracie“).
Říchová, B. a kol. (2009): Západoevropské politické systémy. Praha, Oeconomica, s. 63–69, 181–188, 191–194, 224–228.
Sałek, P. – Sztajdel, A. (2019): Poland - "Modern" versus "Normal": The Increasing Importance of Cultural Divide. In Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 189-213.
Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno, CDK, s. 123–243.
Strmiska, M. – Hloušek, V. – Chytilek, R. – Kopeček, L. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 9–54, 55–74, 99–116, 294–305, 386–399, 503–527, 603–617 (u Německa, Itálie a Polska jde o části příslušných kapitol).
Ústavní zákon č. 1/1993, S, Ústava ČR.

Magisterské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby diplomové práce a z rozpravy nad diplomovou prací. Rozprava nad diplomovou prací bude věcně zaměřena k tématu obhajované závěrečné práce a její obsahový rámec se bude opírat o seznam základní literatury, který je dán povinnými předměty magisterského studijního programu. Seznam literatury je uveden níže, u studentů magisterské specializace Volební studia a politický marketing platí jeho rozšířená verze.

Průběh státní závěrečné zkoušky je následující:

Stručné (maximálně 5minutové) představení závěrečné práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty, metody, zjištěné poznatky a závěry práce (využití vlastních poznámek je doporučené, powerpointovou prezentaci použít nelze).
Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
Rozprava nad diplomovou prací – otázky členů komise související s obhajovanou prací a s literaturou, která se dotýká tématu práce.

Celková doba obhajoby a rozpravy je 45-50 minut.

Seznam základní literatury (vč. rozšíření)

Seznam základní literatury

Balík, S. – Hloušek, V. (2019): Nepřetržitá volební kampaň a úskalí poměrného volebního systému v podmínkách nestabilních stran. In Lorenz, A. – Formánková, H. (eds.): Politický systém Česka. Brno: CDK, s. 87-108.
Della Porta, D. (2008): Comparative Analysis: Case-Oriented versus Variable-Oriented Research. In Della Porta. D. – Keating, M. (eds.): Approaches and Methodologies in the Social Sciences: A Pluralist Perspective. Cambridge: Cambridge UP, s. 198-222.

Dufek, P. – Baroš J. a kol. (2019): Liberální demokracie v době krize: perspektiva politické filosofie. Praha: Slon, s. 132–171 (kapitoly Demokracie a lidská práva: konceptuální matrice, Politická reprezentace a budoucnost reprezentativní demokracie).
Field, A. (2009): Discovering Statistics Using SPSS. 3rd Edition. London: Sage Publications, s. 197-346.
Haerpfer, Ch. W. – Bernhagen, P. – Inglehart, R. F. – Welzel, Ch. (eds., 2009): Democratization. Oxford: Oxford UP, s. 10-106, 249-267, 377-385.
Holzer, J. – Molek, P. a kol. (2013): Demokratizace a lidská práva. Praha: Slon, s. 75–124 (kapitoly Teorie lidských práv a Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva).
Hroch, M. (2016): Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy. Praha: Slon, s. 223-284.
King, G. – Keohane, R. – Verba, S. (1994): Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. New Jersey: Princeton, s. 3-33.
Kubát, M. (2013): Současná česká politika. Co s neefektivním režimem?Brno: Barrister & Principal, s. 59-86.
Lührmann, A. – Lindberg, S. (2019): A Third Wave of Autocratization Is Here: What Is New about It? Democratization 26(7), s. 1095-1113.
Malíř, J. – Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. díl 2, Brno: Doplněk, s. 1359-1380, 1413-1427, 1433-1453, 1463-1530 (kapitoly Systém politických stran v letech 1989-2004, KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, OF, ODS).
Mareš, P. – Rabušic, L. – Soukup, P. (2015): Základy dvourozměrné (bivariační) analýzy kategoriálních proměnných In Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Munipress, 75-140, 243-296, 319-374.
Ould Mohamedou, M.-M. – Sisk, T. D. (eds., 2017): Democratisation in the 21st Century. London: Routledge, s. 1-74.
Tilly, Ch. (1992): Coercion, Capital and European States: AD 990 - 1992. Oxford: Wiley-Blackwell, s. 67-95 (kapitola 3).

Rozšíření literatury pro studenty magisterské specializace Volební studia a politický marketing

Baines, P. R. (2011): Marketing the Political Message: American Influences on British Practices. In Baines, P. R. (ed.). Political Marketing. III. London: SAGE Publications, s. 111-133.
Grofman, B. (2016): Perspectives on the Comparative Study of Electoral Systems. Annual Review of Political Science 19(1), s. 523-540.

Henneberg, S. C. – Scammell, M. – O’Shaughnessy, N. J. (2009): Political Marketing Management and Theories of Democracy. Marketing Theory 9(2), s. 165–188.
Lilleker, D. G. (2014): Strategic Political Communication. In Lilleker, D. G. (ed.): Political Communication and Cognition. Political Campaigning and Communication. London: Palgrave Macmillan, s. 19-46.
Norris, P. – Reif, K. (1997): Nominations and Reflections. Second Order Elections. European Journal of Political Research 31(1), s. 109-131.
Ormrod, R.P. (2017): Stakeholders in the political marketing context. Journal of Public Affairs 17(4), s. 1-9.
Pink, M. – Eibl, O. – Havlík, V. – Madleňák, T. – Spáč, P. – Voda, P. (2012): Volební mapy České a Slovenské republiky po roce 1993: vzorce, trendy, proměny. Brno: CDK, 17 – 88.
Pink, M. (2018): Teritoriální homogenita a heterogenita českých senátních voleb 1996-2016. Brno: CDK, 59 – 131.

BSS

Bakalářské SZZ

Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií, Bezpečnostní politika). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Okruhy k SZZ ke stažení

Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií

Základy bezpečnostních studií a jejich vývoj

Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 13-188)
Zeman, P., ed. 2002. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, MPÚ. (186 s.)
Zurlini, G., and F. Muller. "Environmental Security." In Systems Ecology, vol. 2 of Encyclopedia of Ecology, edited by Sven Erik Jørgensen and Brian D. Fath, 1350–56. Oxford: Elsevier.
Buzan, Barry, et al. 2005. Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. (268 s.)

Základy metodologie BSS

Drulák, Petr. 2008. Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. (256 s.)
Kellstedt, Paul M., and Guy D. Whitten. 2018. The Fundamentals of Political Science Research. 3rd ed. Cambridge: Cambridge University Press. (s. 1-160)

Strategie

Galatík, Vlastimil, ed. 2008. Vojenská strategie. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. (343 s.)

Hrozby a rizika v soudobém světě

Williams, Phil. 2008. Violent Non-State Actors and National and International Security. Curych: ISN. (26 s.)
Mareš, Miroslav. 2005. Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. (s. 13–50).
Šmíd, Tomáš, et al. 2010. Vybrané konflikty o zdroje a suroviny. Brno: MPÚ. (s. 17-46)
Ramsbotham, O., T. Woodhouse, and H. Miall. 2016. Contemporary Conflict Resolution. Cambridge: Polity. (kapitola 1)
Hough, Peter. 2023. Understanding Global Security. 2nd ed. London and New York: Routledge. (kapitola 6)

Dějiny (vojenství)

Keegan, J. 2004. Historie válečnictví. Plzeň: Beta-Dobrovský. (s. 206-250)
Townshend, Ch. 2007. Historie moderní války. Praha: Mladá fronta. (s. 34-290)
Nálevka, V. 2000. Světová politika ve 20. století. Praha: Aleš Skřivan.

Bezpečnostní politika

Krizové řízení a ochrana obyvatelstva

MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. 2021. Modul A, C, I: Krizové řízení při nevojenských krizových situacích, ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura. https://www.hzscr.cz/clanek/moduly-dle-platne-koncepce-vzdelavani-v-oblasti-ochrany-obyvatelstva-a-krizoveho-rizeni-2017.aspx (268 s.)

Bezpečnostní politika a systém ČR

Karaffa, Vladimír, Martin Hrinko, Jaromír Zůna, et al. 2022. Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha: Vysoká škola CEVRO institut. (619 s.)
Bezpečnostní strategie ČR, aktuální verze.

Mezinárodní bezpečnostní politika

Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 189-446)
1949. The North Atlantic Treaty. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_17120.htm
2024. Washington Summit Declaration. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_227678.htm
European Union. 2022. A Strategic Compass for Security and Defence. https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/documents/strategic_compass_en3_web.pdf (s. 10-41)

Policejní a zpravodajská činnost

Tvrdá, Kateřina. 2018. Vnitřní bezpečnostní sbory a zpravodajské služby ve Střední Evropě: mapování proměn vnitřního bezpečnostního pole na případech České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). (273 s.)
Michálek, Luděk, Ladislav Pokorný, Jozef Stieranka, Adrián Vaško, and Michal Marko. 2021. Zpravodajské služby a zpravodajská činnost. Praha: Wolters Kluwer. (440 s.)

Kriminologie

Tomášek, Jan. 2024. Úvod do kriminologie. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-951-5. (217 s.)

Stát a jeho rozpad

Rotberg, Robert. 2006. "Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators." Brookings Institution Press, 1–24. Washington.
Jessop, Bob. 2022. "State Theory." In Handbook on Theories of Governance, edited by Christopher Ansell and Jacob Torfing, 77–88. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing.

Magisterské SZZ

Průběh státní závěrečné zkoušky je následující:

Stručné (maximálně 5minutové) představení závěrečné práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty, metody, zjištěné poznatky a závěry práce (využití vlastních poznámek je doporučené, powerpointovou prezentaci použít nelze).
Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
Rozprava nad diplomovou prací – otázky členů komise související s obhajovanou prací a s literaturou, která se dotýká tématu práce.

Celková doba obhajoby a rozpravy je 45-50 minut.

Seznam základní literatury

Caramani, Daniele. 2020. Comparative Politics. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 1-65)
Eck, John E., and Ronald V. Clarke (with contributions by Gohar Petrossian). 2013. Intelligence Analysis for Problem Solvers. Washington: U.S. Department of Justice. https://popcenter.asu.edu/sites/default/files/library/reading/PDFs/Intell-Analysis-for-ProbSolvers.pdf (144 s.)
Ezrow, N. 2017. Global Politics and Violent Non-State Actors. London: SAGE Publications Inc. (112 s.)
Gregor, M., and P. Mlejnková. 2021. Challenging Online Propaganda and Disinformation in the 21st Century. Cham: Palgrave Macmillan. (273 s.)
King, Gary, Robert Keohane, and Sidney Verba. 1994. Designing Social Inquiry: Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton: Princeton University Press. (259 s.)
Lijphart, Arend. 1971. "Comparative Politics and the Comparative Method." The American Political Science Review 65 (3): 682–693.
Mareš, M. 2015. "Znalci na extremismus: sociální vědy ve službách vnitřní bezpečnosti?" Sociální studia 12 (2): 69–82. https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/6058/5212
Potůček, M., et al. 2006. Manuál prognostických metod. Praha: SLON. (196 s.)
Rabušic, Ladislav, Petr Soukup, and Petr Mareš. 2019. Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS). Brno: Masarykova univerzita. (s. 11-13; 17-49; 123-176).
Ragin, Charles. 2008. Redesigning Social Inquiry: Fuzzy Sets and Beyond. Chicago: University of Chicago Press. (s. 1-105)
Rotberg, Robert I. 2003. "Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators." In State Failure and State Weakness in a Time of Terror, edited by Robert I. Rotberg, 1–25, 305–332. Washington: Brookings Institution Press. (s. 1-25, 305-332)
Scharre, P. 2018. Army of None: Autonomous Weapons and the Future of War. (s. 1-250)
Silverman, David. 2020. Interpreting Qualitative Data. Los Angeles: SAGE. (s. 113-418)
Singer, P. W., and A. Friedman. 2014. Cybersecurity and Cyberwar. Oxford: Oxford University Press. (s. 12-165)
Lyall, J. 2020. Divided Armies: Inequality and Battlefield Performance in Modern War. Princeton: Princeton University Press. (s. 39-89, 172-213)
Vandepeer, Ch. 2014. Applied Thinking for Intelligence Analysis: A Guide for Practitioners. Canberra: Air Power Development Centre, Department of Defence. https://airpower.airforce.gov.au/publications/applied-thinking-intelligence-analysis (s. 12-165)