Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Politická filosofie a teorie, Komparace politických systémů). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:
- Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
- Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
- Debata nad prací a otázky členů komise.
Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.
Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury.
Politická filosofie a teorie
1. Pojem politika
- Danziger, J. N. – Smith, Ch. A. (2016): Understanding the Political World. A Comparative Introduction to Political Science. London, Pearson, s. 1–24.
- Heywood, A. (2019). London, Palgrave Macmillan, s. 1–26 (první kapitola, lze využít i české vydání z roku 2008, s. 21–44).
- Rosůlek, P. (2004): Politika jako předmět zájmu politické vědy, in: Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. Druhé vydání. Praha, Eurolex Bohemia, s. 44–55.
2. Klasické politické myšlení
- Aristoteles (1998): Praha, Petr Rezek, s. 117–124 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 1278b–1281a).
- Císař, O. (2008, též 2003): Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 49–56.
- Coleman, J. (1995): Augustin z Hippo, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 21–24.
- Machula, T. (2020): Tomáš a jeho sumy. České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, s. 117–125.
- Platón (2001): Ústava. Praha, Oikoymenh, s. 245–276 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 543a–569c).
3. Teorie společenské smlouvy
- Baroš, J. (2017): Suverenita u Rousseaua, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 52–74.
- Chotaš, J. (2017): Suverenita u Hobbese, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 36–51.
- Waldron, J. (1995): Locke, John, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 264–267.
4. Konservatismus a realismus
- Fellows, R. (1996): Edmund Burke, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 71–80.
- Heywood, A. (2008): Politické ideologie. 4. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 83–115.
- Schmitt, C. (2007): Pojem politična. Brno – Praha, CDK a Oikoymenh, s. 19–37, 78–92.
5. Geneze liberalismu: klasický a moderní
- Henrie, M. (1996): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 99–116.
- Harris, lord (2003): Adam Smith – revolucionář pro třetí tisíciletí? in: Šíma, J. (ed.). Adam Smith Semper Vivus. Praha: Liberální institut, s. 12–24.
- Heywood, A. (2008): Politické ideologie, vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 43–81.
- Pangle, T. (1995): Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Brno, Jota, s. 320–324.
- Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 21–34, 49–59.
6. Liberalismus ve 20. a 21. století
- Berlin, I. (1997): Dva pojmy svobody (výběr), in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikúmené, s. 47–62, 94–99.
- Hayek, F. A. (1993): Principy liberálního společenského řádu, in: Ježek, T. et al.: Liberální ekonomie. Praha, Prostor, s. 53–76.
- Gaus, G. F. (2011): The Range of Justice (or, How to Retrieve Liberal Sectual Tolerance). Cato Unbound, 10. říjen 2011, dostupné online https://www.cato-unbound.org/2011/10/10/gerald-gaus/range-justice-or-how-retrieve-liberal-sectual-tolerance
- Kis, J. (1997): Úvod, in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikoymenh, s. 23–33.
- Rawls, J. (1995): Teorie spravedlnosti. Praha, Victoria Publishing, s. 17–32, 38–42, 92–105.
7. Socialismus a jeho doktrinální mutace
- Heywood, A. (2008): Politické ideologie, vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 117–158.
- Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 61–87.
8. Nacionalismus, fašismus a nacismus
- Heywood, A. (2008): Politické ideologie. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, s. 159–189, 219–244.
9. Normativní modely demokracie: liberální, deliberativní, republikánský, radikální
- Bíba, J. (2014): Doslov, in: Laclau, E. – Mouffe Ch.: Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha, Karolinum, s. 219–225.
- Habermas, J. (2002): Tři normativní modely demokracie, in: Teorie demokracie dnes. Praha, Filosofia, s. 79–95.
- Znoj, M. (2011): Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Znoj, M., Bíba, J. et al. Machiavelli mezi republikanismem a demokracií. Praha, Filosofia, s. 41–76.
10. Teorie a praxe nedemokratických režimů
- Balík, S. – Kubát, M. (2012): Teorie a praxe nedemokratických režimů. aktualizované vydání, Praha, Dokořán, s. 41–64, 74–84 (subkapitola „Definice, typologie a výskyt totalitního režimu, část kapitoly „Autoritativní režim“ a kapitola „Jiné formy nedemokratických režimů“; existuje i starší vydání knihy s jiným stránkováním z roku 2004).
11. Liberální demokracie, koncepce demokracie J. Schumpetera a jeho kritika, polyarchie R. Dahla, vlny demokratizace S. Huntingtona, přechody k demokracii
- Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. 2. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 15–37, 53–56 (existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
- Kopeček, L. (2008, též 2003): Koncept demokracie J. Schumpetera, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 183–191.
12. Přístupy v politologii – (neo)institucionalismus, behavioralismus a teorie racionální volby
- Lowndes, V. (2003): Institutionalism, in: Marsh, M. (ed.), Theories and Methods in Political Science.London, Palgrave, s. 90–108.
- Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 29–44 a 95–140.
13. Výzkum v sociálních vědách
- Kellstedt, P. M. – Whitten G. D. (2013): The Fundamentals of Political Science Research. 2nd ed. New York, Cambridge University Press, s. 1–128.
- Burnham, P. et al. (2008): Research Methods in Politics. New York, Palgrave Macmillan, s. 69–95.
14. Etika v sociálních vědách
- European Commission (2018): Ethics in Social Science and Humanities, dostupné on-line, https://polit.fss.muni.cz/media/3485103/h2020_ethics-soc-science-humanities_en.pdf
Komparace politických systémů
1. Konsociační demokracie, konsensuální a westminsterský model demokracie A. Lijpharta – pojmové vymezení, klasické případy, charakteristické znaky, kritika modelů
- Hloušek, V. – Kopeček, L. (2008, též 2003): Konsensuální a konkurenční demokracie, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie.Brno, MU, s. 203–210 (část příslušné kapitoly).
- Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 69–75.
- Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 197–217 (část kapitoly „Teorie konsociační demokracie“).
2. Parlamentní a prezidentské demokracie – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky, typologie politických systémů uvnitř modelů, kritika obou modelů a jejich příklady, Duvergerův koncept semiprezidentských systémů
- Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 79–116.
3. Politické systémy, instituce a jejich fungování v komparativní perspektivě
- Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 117–181, 217–232.
4. Politický systém USA – prezident, vláda, Nejvyšší soud, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy
- Hlaváček, P. – Jurek, P. a kol. (2014): Politické systémy anglosaských zemí. Praha, Dokořán, s. 163–186.
5. Politické systémy Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Španělska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy
- Bingham Powell, G. et al. (2015): Comparative Politics Today. Boston, Pearson, s. 221–228, 247–259, 271–276, 279–284, 296–308.
- Dvořáková, V. a kol. (2010): Základní modely demokratických systémů. Praha, Oeconomica, s. 237–250.
- Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 338–348.
- Hlaváček, P. – Jurek, P. a kol. (2014): Politické systémy anglosaských zemí. Praha, Dokořán, s. 13–30, 35–41.
- Říchová, B. a kol. (2009): Západoevropské politické systémy. Praha, Oeconomica, s. 180–188, 191–194, 224–228.
6. Politické systémy zemí Polska a Slovenska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy
- Cabada, L. a kol. (2008): Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha, Oeconomica, s. 46–50, 54–56.
- Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 600–612.
7. Politický systém Ruska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy
- Hancock, M. D. et al. (2019): Politics in Europe. Los Angeles, Sage, s. 525–555.
- Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 62–64.
8. Teorie politických stran – konfliktní linie, typy a organizace stran, stranické rodiny
- Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 9–40.
9. Typologie soutěživých a nesoutěživých stranických systémů (M. Duverger, J. Blondel, G. Sartori), formát a typ (mechanismus fungování) stranických systémů, vliv volebních systémů na stranické
- Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno, CDK, s. 123–243.
- Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 40–54, 603–617.
10. Politické strany a stranické systémy Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a USA
- Bingham Powell, G. et al. (2015): Comparative Politics Today. Boston, Pearson, s. 719–736.
- Cole, A. (2017): French Politics and Society. London, Routledge, s. 163–202.
- Daehnhardt, P. (2019): Tectonic shifts in the party landscape? Mapping Germany’s party changes, in: Lisi, M. (ed.), Party system change. London – New York, Routledge, s. 98–113.
- Karremans, J. – Malet, G. – Morisi, D. (2019): Italy – The End of Bipolarism, in: Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 118–138.
- Rose, R. (2025): Political Stability, Equilibrium and Disruption: The Dynamics of the British Party Systém. Revue Française de Civilisation Britannique, roč. 30, č. 3, online dostupné http://journals.openedition.org/rfcb/13996
- Sałek, P. – Sztajdel, A. (2019): Poland – "Modern" versus "Normal": The Increasing Importance of Cultural Divide, in: Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 189–213.
- Strmiska, M. – Hloušek, V. – Kopeček, L. – Chytilek, R. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 55–74, 99–116, 294–305, 386–399, 503–527 (u Německa, Itálie a Polska jde o části příslušných kapitol).
11. První čs. republika – charakteristika politického a stranického systému
- Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 44–81.
12. Proměny politických režimů v českých zemí v letech 1938–1948
- Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 83–134.
13. Politický systém českých zemí v letech 1948–1989
- Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848–1989. Brno, MPÚ MU, s. 135–177.
14. Politický systém ČR – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, ústavní soud, územní samospráva
- Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19. až 21. století. Praha, Brno, Dokořán a Masarykova univerzita, s. 127–183.
- Ústavní zákon č. 1/1993, Sb., Ústava ČR.
15. Politické strany a stranický systém ČR
- Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19. až 21. století. Praha – Brno, Dokořán a Masarykova univerzita, s. 184–211.
- Balík, S. – Fiala, P. – Hloušek, V. – Strmiska, M. (2025): Stranickopolitický systém, in: Malíř, J. – Marek, P. (eds.), Politické strany a stranické systémy: Encyklopedický přehled jejich historie v českých zemích a v Československu 1848–2024. Období 1938–2024. Svazek 2, Praha, Kauli Publishing, s. 1441–1466.
Státní závěrečná zkouška ve studijním programu Politologie (včetně specializačního plánu) sestává z obhajoby magisterské diplomové práce.
Cíl obhajoby
Smyslem obhajoby je prokázat, že diplomant samostatně a odborně zvládl řešení zvoleného výzkumného problému, umí obhájit teoretická i metodologická východiska své práce, kriticky reflektovat dosažené výsledky a zařadit je do širšího kontextu oboru politologie.
Průběh obhajoby
- Prezentace diplomové práce:
Diplomant v úvodní části, v délce maximálně 10 minut, představí svou diplomovou práci. Zaměří se zejména na vymezení výzkumného problému, včetně zdůvodnění jeho teoretické a/nebo společenské relevance, dále na stručné představení teoretických východisek, popis použitých metod sběru a analýzy dat a na shrnutí hlavních empirických či teoretických zjištění.
Pokud byla při zpracování jakékoliv části diplomové práce využita v jakékoliv formě AI, je nutné, aby v rámci obajoby byla tato skutečnost transparentně deklarována (tj. diplomant popíše jaké nástroje při zpracování využil a jak). V této části může diplomant využít vizuální prezentaci (např. PowerPoint nebo jiný ekvivalentní formát). - Seznámení s posudky:
Po prezentaci následuje přednes posudků vedoucího diplomové práce a oponenta, které hodnotí kvalitu práce z hlediska odborné úrovně, splnění výzkumných cílů, metodologické přesnosti a přínosu pro obor. - Reakce diplomanta:
Diplomant má poté prostor reagovat na připomínky, otázky či doporučení uvedené v posudcích a vyjádřit se k případným nejasnostem. - Rozprava:
Následuje odborná rozprava o diplomové práci, do níž se mohou zapojit všichni přítomní členové zkušební komise. Diskuse se může týkat teoretických, metodologických i empirických aspektů práce, jejích závěrů a jejího přínosu pro obor politologie.
Celková délka obhajoby činí přibližně 45 minut.
Hodnocení obhajoby
Zkušební komise hodnotí průběh obhajoby komplexně, se zřetelem k obsahu a úrovni předložené práce, kvalitě prezentace, schopnosti diplomanta reagovat na podněty a vést odbornou diskusi. Návrhy hodnocení uvedené v posudcích vedoucího a oponenta mají pro komisi nezávazný charakter; komise rozhoduje o celkovém výsledku obhajoby na základě vlastního posouzení.
Výsledné hodnocení se vyjadřuje ve stupnici:
- prospěl výborně,
- prospěl,
- neprospěl.
Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií, Bezpečnostní politika). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:
- Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
- Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
- Debata nad prací a otázky členů komise.
Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.
Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury.
Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií
Základy bezpečnostních studií a jejich vývoj
- Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 13-188)
- Zeman, P., ed. 2002. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, MPÚ. (186 s.)
- Zurlini, G., and F. Muller. "Environmental Security." In Systems Ecology, vol. 2 of Encyclopedia of Ecology, edited by Sven Erik Jørgensen and Brian D. Fath, 1350–56. Oxford: Elsevier.
- Buzan, Barry, et al. 2005. Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studií. (268 s.)
Základy metodologie BSS
- Drulák, Petr. 2008. Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. (256 s.)
- Kellstedt, Paul M., and Guy D. Whitten. 2018. The Fundamentals of Political Science Research. 3rd ed. Cambridge: Cambridge University Press. (s. 1-160)
Strategie
- Galatík, Vlastimil, ed. 2008. Vojenská strategie. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. (343 s.)
Hrozby a rizika v soudobém světě
- Williams, Phil. 2008. Violent Non-State Actors and National and International Security. Curych: ISN. (26 s.)
- Mareš, Miroslav. 2005. Terorismus v ČR. Brno: Centrum strategických studií. (s. 13–50).
- Šmíd, Tomáš, et al. 2010. Vybrané konflikty o zdroje a suroviny. Brno: MPÚ. (s. 17-46)
- Ramsbotham, O., T. Woodhouse, and H. Miall. 2016. Contemporary Conflict Resolution. Cambridge: Polity. (kapitola 1)
- Hough, Peter. 2023. Understanding Global Security. 2nd ed. London and New York: Routledge. (kapitola 6)
Dějiny (vojenství)
- Keegan, J. 2004. Historie válečnictví. Plzeň: Beta-Dobrovský. (s. 206-250)
- Townshend, Ch. 2007. Historie moderní války. Praha: Mladá fronta. (s. 34-290)
- Nálevka, V. 2000. Světová politika ve 20. století. Praha: Aleš Skřivan.
Bezpečnostní politika
Krizové řízení a ochrana obyvatelstva
- MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. 2021. Modul A, C, I: Krizové řízení při nevojenských krizových situacích, ochrana obyvatelstva, kritická infrastruktura. https://www.hzscr.cz/clanek/moduly-dle-platne-koncepce-vzdelavani-v-oblasti-ochrany-obyvatelstva-a-krizoveho-rizeni-2017.aspx (268 s.)
Bezpečnostní politika a systém ČR
- Karaffa, Vladimír, Martin Hrinko, Jaromír Zůna, et al. 2022. Vybrané kapitoly o bezpečnosti. Praha: Vysoká škola CEVRO institut. (619 s.)
- Bezpečnostní strategie ČR, aktuální verze.
Mezinárodní bezpečnostní politika
- Collins, Alan, ed. 2019. Contemporary Security Studies. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 189-446)
- 1949. The North Atlantic Treaty. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_17120.htm
- 2024. Washington Summit Declaration. https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_227678.htm
- European Union. 2022. A Strategic Compass for Security and Defence. https://www.eeas.europa.eu/sites/default/files/documents/strategic_compass_en3_web.pdf (s. 10-41)
Policejní a zpravodajská činnost
- Tvrdá, Kateřina. 2018. Vnitřní bezpečnostní sbory a zpravodajské služby ve Střední Evropě: mapování proměn vnitřního bezpečnostního pole na případech České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). (273 s.)
- Michálek, Luděk, Ladislav Pokorný, Jozef Stieranka, Adrián Vaško, and Michal Marko. 2021. Zpravodajské služby a zpravodajská činnost. Praha: Wolters Kluwer. (440 s.)
Kriminologie
- Tomášek, Jan. 2024. Úvod do kriminologie. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-951-5. (217 s.)
Stát a jeho rozpad
- Rotberg, Robert. 2006. "Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators." Brookings Institution Press, 1–24. Washington.
- Jessop, Bob. 2022. "State Theory." In Handbook on Theories of Governance, edited by Christopher Ansell and Jacob Torfing, 77–88. Cheltenham, UK: Edward Elgar Publishing.
Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby diplomové práce a z rozpravy nad diplomovou prací. Rozprava nad diplomovou prací bude věcně zaměřena k tématu obhajované závěrečné práce a její obsahový rámec se bude opírat o seznam základní literatury, který je dán povinnými předměty magisterského studijního programu. Seznam literatury je uveden níže, u studentů magisterské specializace Volební studia a politický marketing platí jeho rozšířená verze.
Průběh státní závěrečné zkoušky je následující:
- Stručné (maximálně 5minutové) představení závěrečné práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty, metody, zjištěné poznatky a závěry práce (využití vlastních poznámek je doporučené, powerpointovou prezentaci použít nelze).
- Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
- Rozprava nad diplomovou prací – otázky členů komise související s obhajovanou prací a s literaturou, která se dotýká tématu práce.
Celková doba obhajoby a rozpravy je 45-50 minut.
Seznam základní literatury
- Caramani, Daniele. 2020. Comparative Politics. 5th ed. Oxford: Oxford University Press. (s. 1-65)
- Eck, John E., and Ronald V. Clarke (with contributions by Gohar Petrossian). 2013. Intelligence Analysis for Problem Solvers. Washington: U.S. Department of Justice. https://popcenter.asu.edu/sites/default/files/library/reading/PDFs/Intell-Analysis-for-ProbSolvers.pdf (144 s.)
- Ezrow, N. 2017. Global Politics and Violent Non-State Actors. London: SAGE Publications Inc. (112 s.)
- Gregor, M., and P. Mlejnková. 2021. Challenging Online Propaganda and Disinformation in the 21st Century. Cham: Palgrave Macmillan. (273 s.)
- King, Gary, Robert Keohane, and Sidney Verba. 1994. Designing Social Inquiry: Scientific Inference in Qualitative Research. Princeton: Princeton University Press. (259 s.)
- Lijphart, Arend. 1971. "Comparative Politics and the Comparative Method." The American Political Science Review 65 (3): 682–693.
- Mareš, M. 2015. "Znalci na extremismus: sociální vědy ve službách vnitřní bezpečnosti?" Sociální studia 12 (2): 69–82. https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/6058/5212
- Potůček, M., et al. 2006. Manuál prognostických metod. Praha: SLON. (196 s.)
- Rabušic, Ladislav, Petr Soukup, and Petr Mareš. 2019. Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS). Brno: Masarykova univerzita. (s. 11-13; 17-49; 123-176).
- Ragin, Charles. 2008. Redesigning Social Inquiry: Fuzzy Sets and Beyond. Chicago: University of Chicago Press. (s. 1-105)
- Rotberg, Robert I. 2003. "Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators." In State Failure and State Weakness in a Time of Terror, edited by Robert I. Rotberg, 1–25, 305–332. Washington: Brookings Institution Press. (s. 1-25, 305-332)
- Scharre, P. 2018. Army of None: Autonomous Weapons and the Future of War. (s. 1-250)
- Silverman, David. 2020. Interpreting Qualitative Data. Los Angeles: SAGE. (s. 113-418)
- Singer, P. W., and A. Friedman. 2014. Cybersecurity and Cyberwar. Oxford: Oxford University Press. (s. 12-165)
- Lyall, J. 2020. Divided Armies: Inequality and Battlefield Performance in Modern War. Princeton: Princeton University Press. (s. 39-89, 172-213)
- Vandepeer, Ch. 2014. Applied Thinking for Intelligence Analysis: A Guide for Practitioners. Canberra: Air Power Development Centre, Department of Defence. https://airpower.airforce.gov.au/publications/applied-thinking-intelligence-analysis (s. 12-165)