Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politologie
Bakalářské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby bakalářské práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Politická filosofie a teorie, Komparace politických systémů). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.
Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít PowerPoint či obdobnou formu prezentace.

Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury. 

Okruhy k SZZ ke stažení

Politická filosofie a teorie

  1. Pojem politika (Heywood 2013: 1–26, Danziger – Smith 2016: 1–24, Rosůlek 2004: 44–55).
  2. Klasické politické myšlení (Platón 2001, Aristoteles 1998, Císař 2008, Coleman 1995, Machula 2020).
  3. Teorie společenské smlouvy (Chotaš 2017, Waldron 1995, Baroš 2017).
  4. Konservatismus a realismus (Fellows 1996, Schmitt 2007, Heywood 2008: 83–115).
  5. Geneze liberalismu: klasický a moderní (Pangle 1995, Henrie 1996, Shapiro 2003: 21–34, 49–59, Harris 2003, Heywood 2008: 43–81).
  6. Liberalismus ve 20. a 21. století (Hayek 1993, Berlin 1997, Rawls 1995, Kis 1997, Gaus 2011).
  7. Socialismus a jeho doktrinální mutace (Shapiro 2003: 61–87, Heywood 2008: 117–158).
  8. Nacionalismus (Heywood 2008: 159–190).
  9. Normativní modely demokracie: liberální, deliberativní, republikánský, radikální (Habermas 2002, Znoj 2011, Bíba 2014).
  10. Teorie a praxe nedemokratických režimů (Balík – Kubát 2012: 41–64, 74–84).
  11. Liberální demokracie, koncepce demokracie J. Schumpetera a jeho kritika, polyarchie R. Dahla, vlny demokratizace S. Huntingtona, přechody k demokracii (Kopeček 2008, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 15–37, 53–56).
  12. Přístupy v politologii – (neo)institucionalismus, behavioralismus a teorie racionální volby (Lowndes 2003, Říchová 2000).
  13. Výzkum v sociálních vědách (Kellstedt – Whitten 2013, Burnham et al. 2008).
  14. Etika v sociálních vědách (European Commission 2018).

Literatura:

  • Aristoteles (1998): Politika. Praha, Petr Rezek, s. 117–124 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 1278b–1281a).
  • Balík, S. – Kubát, M. (2012): Teorie a praxe nedemokratických režimů. aktualizované vydání, Praha, Dokořán, s. 41–64, 74–84 (subkapitola „Definice, typologie a výskyt totalitního režimu, část kapitoly „Autoritativní režim“ a kapitola „Jiné formy nedemokratických režimů“; existuje i starší vydání knihy s jiným stránkováním z roku 2004).
  • Baroš, J. (2017): Suverenita u Rousseaua, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 52–74.
  • Berlin, I. (1997): Dva pojmy svobody (výběr), in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie, Praha, Oikúmené, s. 47–62, 94–99.
  • Bíba, J. (2014): Doslov, in: Laclau, E. – Mouffe Ch.: Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha, Karolinum, s. 219–225.
  • Burnham et al. (2008): Research Methods in Politics. New York, Palgrave Macmillan, s. 69–95.
  • Císař, O. (2008, též 2003): Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 49–56.
  • Coleman, J. (1995): Augustin z Hippo, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 21–24.
  • Danziger, J. N. – Smith, Ch. A. (2016): Understanding the Political World. A Comparative Introduction to Political Science. London, Pearson, s. 1-24.
  • European Commission (2018): Ethics in Social Science and Humanities, dostupné on-line zde.
  • Fellows, R. (1996): Edmund Burke, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie, Praha, OI, s. 71–80.
  • Gaus, G. F. (2011): The Range of Justice (or, How to Retrieve Liberal Sectual Tolerance). Cato Unbound, 10. říjen 2011, https://www.cato-unbound.org/2011/10/10/gerald-gaus/range-justice-or-how-retrieve-liberal-sectual-tolerance.
  • Habermas, J. (2002): Tři normativní modely demokracie, in: Teorie demokracie dnes. Praha, Filosofia, s. 79–95.
  • Harris, lord (2003): Adam Smith – revolucionář pro třetí tisíciletí? in: Šíma, J. (ed.). Adam Smith Semper Vivus. Praha: Liberální institut, s. 12–24
  • Hayek, F. A. (1993): Principy liberálního společenského řádu, in: Ježek, T. et al.: Liberální ekonomie. Praha, Prostor, s. 53–76.
  • Henrie, M. (1996): Alexis de Tocqueville a úskalí demokracie, in: Žegklitz, J. (ed.), Velké postavy politické filosofie. Praha, OI, s. 99–116.
  • Heywood, A. (2008): Politické ideologie, 4. vyd. Plzeň, Aleš Čeněk, kap. 2–4 (Liberalismus, Konzervatismus, Socialismus, Nacionalismus), s. 43–190 (starší vydání: Praha, Eurolex Bohemia 2005).
  • Heywood, A. (2013). Fourth Edition. London, Palgrave Macmillan, s. 1-26.
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy, 2. vyd., Brno, B & P Publishing, s. 15–37, 53–56(existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
  • Chotaš, J. (2017): Suverenita u Hobbese, in: Belling, V. et al.: Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí nad Labem, Nakladatelství University J. E. Purkyně, s. 36–51.
  • Kellstedt, P. M. – Whitten G. D. (2013): The Fundamentals of Political Science Research. 2nd ed. New York, Cambridge University Press, s. 1–128.
  • Kis, J. (1997): Úvod, in: Kis, J. (ed.), Současná politická filosofie. Praha, Oikoymenh, s. 23–33.
  • Kopeček, L. (2008, též 2003): Koncept demokracie J. Schumpetera, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 183–191.
  • Lowndes, V. (2003): Institutionalism, in: Marsh, M. (ed.), Theories and Methods in Political Science, London, Palgrave, s. 90–108.
  • Machula, T. (2020): Tomáš a jeho sumy, České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, s. 117–125.
  • Pangle, Thomas (1995): Montesquieu, Charles-Louis de Secondat, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 320–324.
  • Platón (2001): Ústava. Praha, Oikoymenh, s. 245–276 (standardizované stránkování na krajích textu v případě jiných českých vydání: 543a–569c).
  • Rawls, J. (1995): Teorie spravedlnosti. Praha, Victoria Publishing, s. 17–32, 38–42, 92–105.
  • Rosůlek, P. (2004). Politika jako předmět zájmu politické vědy. In Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. Druhé vydání. Praha, Eurolex Bohemia, s. 44-55.
  • Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál, s. 29–44 a 95–140.
  • Shapiro, I. (2003): Morální základy politiky. Praha, Karolinum, s. 21–34, 49–59, 61–87 (kap. „Klasický utilitarismus“, část kap. „Spojení práv a užitečnosti“ a kap. „Marxismus“).
  • Schmitt, C. (2007): Pojem politična. Brno/Praha, CDK/Oikoymenh, s. 19–37, 78–92.
  • Waldron, J. (1995): Locke, John, in: Miller, D. et al. (eds.), Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Brno, Jota, s. 264–267.
  • Znoj, M. (2011): Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem, in: Znoj, M., Bíba, J. et al. Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Praha, Filosofia, s. 41–76.

Komparace politických systémů

      1. Konsociační demokracie, konsensuální a westminsterský model demokracie A. Lijpharta – pojmové vymezení, klasické případy, charakteristické znaky, kritika modelů (Říchová 2000: 197–217, Hloušek – Kopeček 2008: 203–210, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 69–75).
      2. Parlamentní a prezidentské demokracie – pojmové vymezení, základní charakteristické znaky, typologie politických systémů uvnitř modelů, kritika obou modelů a jejich příklady, Duvergerův koncept semiprezidentských systémů (Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 79–116).
      3. Politické systémy, instituce a jejich fungování v komparativní perspektivě (Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 117–181, 217–232).
      4. Politický systém USA – prezident, vláda, Nejvyšší soud, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Dvořáková a kol. 2010: 69–81).
      5. Politické systémy Velké Británie, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Španělska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Dvořáková a kol. 2010: 101–116, 124–132, 168–177, 192–202, 206–209, 237–250, Říchová a kol. 2009: 63–69, 180–188, 191–194, 224–228).
      6. Politické systémy zemí Polska, Slovenska a Maďarska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Cabada a kol. 2008: 14–21, 46–50, 54–56, 72–77).
      7. Politický systém Ruska – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, vztah exekutivy a legislativy (Cabada a kol. 2008: 384–390, Hloušek – Kopeček – Šedo 2018: 62–64).
      8. Teorie politických stran – konfliktní linie, typy a organizace stran, stranické rodiny (Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 9–40).
      9. Typologie soutěživých a nesoutěživých stranických systémů (M. Duverger, J. Blondel, G. Sartori), formát a typ (mechanismus fungování) stranických systémů, vliv volebních systémů na stranické (Sartori 2005: 123–243, Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 40–54, 603–617).
      10. Politické strany a stranické systémy Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Polska a USA (Clark 2018, Cole 2017, Daehnhardt 2019, Hlaváček 2015, Karremans – Malet – Morisi 2019, Sałek – Sztajdel 2019, Strmiska – Hloušek – Kopeček – Chytilek 2005: 55–74, 97–116, 294–305, 386–399, 503–527).
      11. První čs. republika – charakteristika politického a stranického systému (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
      12. Proměny politických režimů v českých zemí v letech 1938–1948 (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
      13. Politický systém českých zemí v letech 1948–1989 (Balík – Hloušek – Holzer – Šedo 2003).
      14. Politický systém ČR – hlava státu, vláda, parlament, volební systém, ústavní soud, územní samospráva (Balík et al. 2019, Ústava ČR).
      15. Politické strany a stranický systém ČR (Balík et al. 2019).

Literatura:

  • Balík, S. – Hloušek, V. – Holzer, J. – Šedo, J. (2003): Politický systém českých zemí 1848– Brno, MPÚ MU, s. 44–178.
  • Balík, S. et al. (2019): Od Palackého k Babišovi. Česká politika 19.-21. století. Praha, Brno, Dokořán aMasarykova univerzita, s. 127–211.
  • Cabada, L. a kol. (2008): Nové demokracie střední a východní Evropy. Praha, Oeconomica, s. 14–21, 46–50, 54–56, 72–77, 384–390.
  • Clark, A. (2018): Political Parties in the UK. London, Bloomsbury Publishing, 1–20.
  • Cole, A. (2017): French Politics and Society. London, Routledge, s. 163-202
  • Dvořáková, V. a kol. (2010): Základní modely demokratických systémů. Praha, Oeconomica, s. 69–81, 101–116, 124–132, 168–177, 192–202, 206–209.
  • Daehnhardt, P. (2019): Tectonic shifts in the party landscape? Mapping Germany’s party changes. In Lisi, M. (ed.), Party system change. London – New York, Routledge, s. 98-113.
  • Hlaváček, P. (2015): Politický systém USA. In Hlaváček, P., Jurek, P. a kol.: Politické systémy anglosaských zemí.Praha, Dokořán, s. 178–185 (subkapitola o stranickém systému a stranách).
  • Hloušek, V. – Kopeček, L. – Šedo, J. (2018): Politické systémy. aktualizované vyd., Brno, B & P Publishing, s.62–64, 69–75, 79–181, 217–232 (existuje i starší vydání s odlišným stránkováním z r. 2011).
  • Hloušek, – Kopeček, L. (2008, též 2003): Konsensuální a konkurenční demokracie, in: Hloušek, V. – Kopeček, L. (eds.), Demokracie. Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie. Brno, MU, s. 203–210 (část příslušné kapitoly).
  • Karremans, J. – Malet, G. – Morisi, D. (2019): Italy – The End of Bipolarism. In Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.),European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 118-138.
  • Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií, Praha, Portál, s. 197–217 (část kapitoly „Teorie konsociační demokracie“).
  • Říchová, B. a kol. (2009): Západoevropské politické systémy. Praha, Oeconomica, s. 63–69, 181–188, 191–194, 224–228.
  • Sałek, P. – Sztajdel, A. (2019): Poland - "Modern" versus "Normal": The Increasing Importance of Cultural Divide. In Hutter, S. – Kriesi, H. (eds.), European Party Politics in Times of Crisis. Cambridge, Cambridge University Press, s. 189-213.
  • Sartori, G. (2005): Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu. Brno, CDK, s. 123–243.
  • Strmiska, M. – Hloušek, V. – Chytilek, R. – Kopeček, L. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha, Portál, s. 9–54, 55–74, 99–116, 294–305, 386–399, 503–527, 603–617 (u Německa, Itálie a Polska jde o části příslušných kapitol).
  • Ústavní zákon č. 1/1993, S, Ústava ČR.
Magisterské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby diplomové práce a z rozpravy nad diplomovou prací. Rozprava nad diplomovou prací bude věcně zaměřena k tématu obhajované závěrečné práce a její obsahový rámec se bude opírat o seznam základní literatury, který je dán povinnými předměty magisterského studijního programu. Seznam literatury je uveden níže, u studentů magisterské specializace Volební studia a politický marketing platí jeho rozšířená verze.

Průběh státní závěrečné zkoušky je následující:

  • Stručné (maximálně 5minutové) představení závěrečné práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty, metody, zjištěné poznatky a závěry práce (využití vlastních poznámek je doporučené, powerpointovou prezentaci použít nelze).
  • Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  • Rozprava nad diplomovou prací – otázky členů komise související s obhajovanou prací a s literaturou, která se dotýká tématu práce.

Celková doba obhajoby a rozpravy je 45-50 minut.

Seznam základní literatury (vč. rozšíření)

Seznam základní literatury

  • Balík, S. – Hloušek, V. (2019): Nepřetržitá volební kampaň a úskalí poměrného volebního systému v podmínkách nestabilních stran. In Lorenz, A. – Formánková, H. (eds.): Politický systém Česka. Brno: CDK, s. 87-108.

  • Della Porta, D. (2008): Comparative Analysis: Case-Oriented versus Variable-Oriented Research. In Della Porta. D. – Keating, M. (eds.): Approaches and Methodologies in the Social Sciences: A Pluralist Perspective. Cambridge: Cambridge UP, s. 198-222.

  • Dufek, P. – Baroš J. a kol. (2019): Liberální demokracie v době krize: perspektiva politické filosofie. Praha: Slon, s. 132–171 (kapitoly Demokracie a lidská práva: konceptuální matrice, Politická reprezentace a budoucnost reprezentativní demokracie).

  • Field, A. (2009): Discovering Statistics Using SPSS. 3rd Edition. London: Sage Publications, s. 197-346.

  • Haerpfer, Ch. W. – Bernhagen, P. – Inglehart, R. F. – Welzel, Ch. (eds., 2009): Democratization. Oxford: Oxford UP, s. 10-106, 249-267, 377-385.

  • Holzer, J. – Molek, P. a kol. (2013): Demokratizace a lidská práva. Praha: Slon, s. 75–124 (kapitoly Teorie lidských práv a Demokracie, konstitucionalismus a lidská práva).

  • Hroch, M. (2016): Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy. Praha: Slon, s. 223-284.

  • King, G. – Keohane, R. – Verba, S. (1994): Designing Social Inquiry. Scientific Inference in Qualitative Research. New Jersey: Princeton, s. 3-33.

  • Kubát, M. (2013): Současná česká politika. Co s neefektivním režimem?Brno: Barrister & Principal, s. 59-86.

  • Lührmann, A. – Lindberg, S. (2019): A Third Wave of Autocratization Is Here: What Is New about It? Democratization 26(7), s. 1095-1113.

  • Malíř, J. – Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. díl 2, Brno: Doplněk, s. 1359-1380, 1413-1427, 1433-1453, 1463-1530 (kapitoly Systém politických stran v letech 1989-2004, KSČM, KDU-ČSL, ČSSD, OF, ODS).

  • Mareš, P. – Rabušic, L. – Soukup, P. (2015): Základy dvourozměrné (bivariační) analýzy kategoriálních proměnných In Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Munipress, 75-140, 243-296, 319-374.

  • Ould Mohamedou, M.-M. – Sisk, T. D. (eds., 2017): Democratisation in the 21st Century. London: Routledge, s. 1-74.

  • Tilly, Ch. (1992): Coercion, Capital and European States: AD 990 - 1992. Oxford: Wiley-Blackwell, s. 67-95 (kapitola 3).

Rozšíření literatury pro studenty magisterské specializace Volební studia a politický marketing

    • Baines, P. R. (2011): Marketing the Political Message: American Influences on British Practices. In Baines, P. R. (ed.). Political Marketing. III. London: SAGE Publications, s. 111-133.

    • Grofman, B. (2016): Perspectives on the Comparative Study of Electoral Systems. Annual Review of Political Science 19(1), s. 523-540.

  • Henneberg, S. C. – Scammell, M. – O’Shaughnessy, N. J. (2009): Political Marketing Management and Theories of Democracy. Marketing Theory 9(2), s. 165–188.

  • Lilleker, D. G. (2014): Strategic Political Communication. In Lilleker, D. G. (ed.): Political Communication and Cognition. Political Campaigning and Communication. London: Palgrave Macmillan, s. 19-46.

  • Norris, P. – Reif, K. (1997): Nominations and Reflections. Second Order Elections. European Journal of Political Research 31(1), s. 109-131.

  • Ormrod, R.P. (2017): Stakeholders in the political marketing context. Journal of Public Affairs 17(4), s. 1-9.

  • Pink, M. – Eibl, O. – Havlík, V. – Madleňák, T. – Spáč, P. – Voda, P. (2012): Volební mapy České a Slovenské republiky po roce 1993: vzorce, trendy, proměny. Brno: CDK, 17 – 88.

  • Pink, M. (2018): Teritoriální homogenita a heterogenita českých senátních voleb 1996-2016. Brno: CDK, 59 – 131.

BSS
Bakalářské SZZ

Státní zkouška sestává z obhajoby práce a ze dvou předmětů státní závěrečné zkoušky (Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií, Bezpečnostní politika). Obsah obou předmětů je vymezen státnicovými okruhy a zadanou literaturou.

Obhajoba práce sestává z následujících částí:

  1. Úvodní stručné představení práce diplomantem (2-3 minuty) – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty či metody, zjištěné poznatky a závěry práce.
  2. Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  3. Debata nad prací a otázky členů komise.

Přibližná doba obhajoby je 20 minut. Při obhajobě není možné využít powerpoint či obdobnou formu prezentace.

Druhý den po obhajobě se koná písemné přezkoušení z obou předmětů státní závěrečné zkoušky. Přezkoušení probíhá formou otevřených otázek na bázi státnicových okruhů a zadané literatury.

Okruhy k SZZ ke stažení

Teorie a metody bezpečnostních a strategických studií

  1. BSS jako vědecký obor (vývoj, základní charakteristika soudobého stavu disciplíny)
  2. Hlavní teoretické směry a školy v rámci BSS
  3. Hlavní oblasti výzkumu BSS
  4. Pojem a typologie bezpečnosti
  5. Referenční objekty bezpečnosti – aplikace pojmů
  6. Zájem, hrozba, riziko – aplikace pojmů
  7. Konflikt, krize – aplikace pojmů
  8. Válka, mír – aplikace pojmů
  9. Vojenství a strategické myšlení v období antiky
  10. Vojenství a strategické myšlení ve středověku
  11. Vojenství a strategické myšlení v raném novověku
  12. Vojenství a strategické myšlení v období přelomu 18. a 19. století
  13. Vývoj a proměny vojenství v 19. století
  14. Vojenství a strategické myšlení v období 1. světové války
  15. Vojenství a strategické myšlení v období 2. světové války
  16. Vojenství a strategické myšlení v období studené války
  17. Vojenství a strategické myšlení pro 21. století
  18. Pojetí vědy, teorie a metody v kontextu BSS
  19. Rámec pro výzkum bezpečnosti z hlediska BSS
  20. Základní metodologické přístupy BSS k výzkumu bezpečnosti (historický, systémový, komparativní)
  21. Kvantitativní techniky získávání dat v BSS
  22. Kvalitativní techniky získávání dat v BSS
  23. Analýza hrozeb a rizik
  24. Teorie a analýza konfliktů
  25. Analýza proliferace zbraní hromadného ničení
  26. Analýza kriminality, organizovaného zločinu a nelegální migrace
  27. Analýza terorismu, extremismu a radikalism
  28. Analýza surovinových a energetických hrozeb a rizik
  29. Analýza environmentálních hrozeb a rizik
  30. Analýza societálních hrozeb a rizik
      • Bárta, M. (2011): Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur, Academia. s. 15 – 48 (33 s.)
      • Bureš, O. a kol. (2015): Privatizace bezpečnosti. České a zahraniční zkušenosti. Praha: Grada. Část první, s. 17-52 (36 s.)
      • Buzan, B. – Waever, O. – Wilde, J. (2005): Bezpečnost: nový rámec pro analýzu. Brno: CSS (267 s.)
      • Cirincione, J. – Wolfsthal, J. - Rajkumar, M. (2005): Deadly Arsenals. Washington: Carnegie Endowment for International Peace. s. 3-27 (25 s.)
      • Disman, M. (2000): Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha (361 s.)
      • Drulák, P. a kol. (2008): Jak zkoumat politiku. Praha: Portál (256 s.)
      • Galatík, V. - Krásný, A. - Zetocha, K. (2008, eds.): Vojenská strategie. MO ČR, Praha, s. 9-122, 165-260 (210 s.)
      • Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Portál, Praha, s. 27-269 (242 s.)
      • Hroch, M. (2009): Národy nejsou dílem náhody. Praha: Slon, s. 16 – 60 (45 s.)
      • Iannaccone L. R. – Berman, E.. Religious Extremism (2006): The Good, the Bad, and the Deadly. Public Choice, roč. 128, č. 1/2, The Political Economy of Terrorism, s. 109-129, (http://www.nber.org/papers/w11663.pdf) (20 s.)
      • Keegan, J. (2004): Historie válečnictví. Plzeň: Beta-Dobrovský (364 s.)
      • Mareš, M. (2005): Terorismus v České republice.Brno: Centrum strategických studií, s. 5-66 (61 s.)
      • Martin, G. (2003): Understanding terrorism: challenges, perspectives, and issues. Thousand Oaks: SAGE Publications, s. 80-134 (55 s.)
      • Martinovský, P. (2016): Enviromentální bezpečnost v České republice. Brno: IIPS, s. 13-85 (73 s.)
      • Ramsbotham, O. – Woodhouse, T. – Miall, H. (2005): Contemporary Conflict Resolution. Cambridge: Polity, s. 132-184 (53 s.)
      • Rotberg, R. I. (2004, ed.): When States Fail. Causes and Consequences. Princeton: Princeton Univ. Press, s. 1-45 (45 s.)
      • Smolík, J. - Šmíd, T. a kol. (2010): Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Muni Press, s. 9-158, 183-225 (193 s.)
      • Šmíd, T. a kol. (2010): Vybrané konflikty o zdroje a suroviny. Brno: MPÚ, s. 17-46 (30 s.)
      • Šmíd, T. – Kupka, P. (2012): Český organizovaný zločin. Od vyděračů ke korupčním sítím. Brno: IIPS. s. 19-76 (57 s.)
      • Townshend, Ch. (2007): Historie moderní války. Praha: Mladá fronta (350 s.)
      • Waisová, Š. (2003): Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá Voda u Pelhřimova:  Aleš Čeněk (143 s.)
      • Zeman, P. (2002, ed.): Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, MPÚ. (186 s.)

 

Bezpečnostní politika

          1. Vymezení bezpečnostní politiky
          2. Tradice bezpečnostní politiky českých zemí do 1992
          3. Soudobé bezpečnostní prostředí ČR
          4. Právní základy bezpečnostní politiky ČR
          5. Koncepční základy bezpečnostní politiky ČR
          6. Bezpečnostní systém ČR
          7. Zapojení ČR do mezinárodního bezpečnostního systému
          8. Zahraniční bezpečnostní politika ČR
          9. Obranná a zbrojní politika ČR
          10. Politika vnitřní bezpečnosti ČR
          11. Další sektorové bezpečnostní politiky ČR
          12. Vymezení vnitřní bezpečnosti a institucí v jejím rámci
          13. Vnitřní bezpečnostní sbory
          14. Zpravodajské služby
          15. Definice a elementy mezinárodní bezpečnostní politiky
          16. Mezinárodní bezpečnostní politika v rámci horizontálního přístupu
          17. Mezinárodní bezpečnostní politika v rámci vertikálního přístupu
          18. Mezinárodní bezpečnostní politika v kontextu „starých“ bezpečnostních paradigmat
          19. Mezinárodní bezpečnostní politika v kontextu nových bezpečnostních výzev
          20. Bezpečnostní politika významných mocností (EU, Rusko, USA, Čína)
          21. Hlavní problémy soudobé mezinárodní bezpečnostní politiky
          22. Základní vymezení krizového managementu
          23. Základy krizového plánování
          24. Historie krizového managementu v ČR
          25. Právní úprava krizového řízení v ČR
          26. Integrovaný záchranný systém
          27. Krizové řízení v zahraničí (Rusko, USA, SRN)
          28. Krizové řízení na úrovni mezinárodních organizací (EU, NATO, OSN, OBSE)
          29. Politické dějiny 1914 - 1945
          30. Politické dějiny 1945 - 1991
          • Balabán, M. – Pernica, B. a kol. (2015): Bezpečnostní systém ČR. Praha: Karolinum, s. 9-81 (73 s.)
          • Balík, S. – Císař, O. – Fiala, P. a kol. (2010): Veřejné politiky v České republice v letech 1989-2009, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 11-72, 142-253, 324-398, 437-476, 578-650 (361 s.)
          • Buzan, B. (2007): People, states & fear: an agenda for international security studies in the post-cold war era. ECPR Press, kapitoly 1-3 (74 s.)
          • Collins, A. (2007, ed.): Contemporary Security Studies, Oxford: Oxford University Press, kapitoly 2, 7, 9-10 (70 s.) 
          • Coppola, D. P. (2011): Introduction to International Disaster Management. Boston: Butterworth-Heinemann, s.1-205, 641-658 (tj. kapitoly Management of Disasters, Hazards, Risk and Vulnerability, Special Considerations) (223 s.)
          • Hough, P. (2004): Understanding Global Security, London: Routledge, kapitoly 1-3, 5-7 (150 s.) 
          • Mareš, M. –  Rektořík, J. –  Šelešovský J. a kol. (2013): Krizový management: případové studie. Praha: Ekopress (237 s.)
          • Michálek, L. – Pokorný, J. – Stieranka, J. – Marko, M. (2013): Zpravodajství a zpravodajské služby. Plzeň: Aleš Čeněk. (284 s.)
          • Ministerstvo vnitra ČR (2016): Audit národní bezpečnosti (https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Audit-narodni-bezpecnosti-20161201.pdf) (139 s.)
          • Kershaw, I. (2017): Do pekel a zpět. Evropa 1914-1949. Praha: Argo, s. 37-85, 89-95, 114-126, 144-153, 161-165, 175-182, 190-211, 229-231, 239-250, 255-263, 300-351, 374-377, 448-452, 461-481 (206 s.)
          • Kershaw, I. (2019): Na horské dráze. Evropa v letech 1950-2017. Praha: Argo, s. 40-48, 80-91, 100-106, 110-127, 134-150, 229-251, 259-264, 285-288, 315-342, 359-368, 384-393 (141 s.)
          • Tůma, M. – Janošec, J. – Procházka, J. (2009): Obranná politika československé a České republiky (1989-2009). Praha: MO AVIS (231 s.) (http://www.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/bezpecnostni-temata/23-obranna-politika-ceskoslovenske-a-ceske-republiky-1989_2009.pdf)
          • Weiss, T. (2014): Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum. (264 s.)

 

Magisterské SZZ

Státní závěrečná zkouška sestává z obhajoby diplomové práce a z rozpravy nad diplomovou prací. Rozprava nad diplomovou prací bude věcně zaměřena k tématu obhajované závěrečné práce a její obsahový rámec se bude opírat o seznam základní literatury, který je dán povinnými předměty magisterského studijního programu. Seznam literatury je uveden níže, u studentů magisterské specializace Volební studia a politický marketing platí jeho rozšířená verze.

Průběh státní závěrečné zkoušky je následující:

  • Stručné (maximálně 5minutové) představení závěrečné práce diplomantem – téma práce, základní cíle, použité teorie, koncepty, metody, zjištěné poznatky a závěry práce (využití vlastních poznámek je doporučené, powerpointovou prezentaci použít nelze).
  • Shrnutí hodnocení vedoucího práce a posudku oponenta, možnost diplomanta se k hodnocení a posudku vyjádřit, tj. odpovědět na vznesené připomínky a položené otázky.
  • Rozprava nad diplomovou prací – otázky členů komise související s obhajovanou prací a s literaturou, která se dotýká tématu práce.

Celková doba obhajoby a rozpravy je 45-50 minut.

Seznam základní literatury

Seznam základní literatury

      • Bartos, O. J. – Wehr P. (2002): Using Conflict Theory. Cambridge University Press: Cambridge. (219 s.)
      • Buzan, B. (2007): People, states & fear: an agenda for international security studies in the post-cold war era. ECPR Press, kapitoly 2-3, 6-8 (145 s.)
      • Clausewitz, C. von (1996): O válce: dílo z pozůstalosti generála Carl von Clausewitze. Praha: Bonus A, s. 23-225 (203 s.) 749 s.)
      • Clark, R. M. (2004): Intelligence analysis. A target-centric approach. Washington: CQ Press (321 s.)
      • Collier, P. – Hoeffler, A. (2000): Greed and Grievance in Civil War. Quartely Journal of Economics 11/7. (33 s.) 
      • Eck, J. E. – Clarke, R. V. (with contributions by Petrossian, G.) (2013): Intelligence Analysis for Problem Solvers. Washington: U. S. Department of Justice (144 s.)
      • Friedman, G. (2009): Příštích sto let. Předpověď pro jednadvacáté století. Praha: Argo a Dokořán (323 s.)
      • Galula, D. (1964): Counterinsurgency Warfare. New York: Frederick A. Praeger (97 s.)
      • Gary King, Robert Keohane, Sidney Verba (1994): Designing Social Inquiry, Princeton University Press
      • Gaub, F. (2021,ed.): What if....not? The Cost of Inaction. Paris: European Union Institute for Securoty Studies. (70 s), Chaillot Paper no. 163 What if not ...? The cost of inaction (europa.eu)
      • Gregor, M – Mlejnková, P. (2021): Challenging Online Propaganda and Disinformation in the 21st Century. Cham: Palgrave Macmillan (273 s.)
      • Hague, R. – Harrop, M. – Breslin, S. (2010): Comparative government and politics. London: Palgrave Macmillan, kapitola 18 (17 s.)
      • Hough, P. (2004): Understanding Global Security, London: Routledge, kapitoly 2-3, 5, 7-8 (134 s.)
      • Le Billon, P. (2005): The Geopolitical Economy of ‚Resource Wars‘. In: Le Billon, P. (2005, ed.): The Geopolitics of Resource Wars. London and New York: Routledge, s. 1 – 24 (24 s.)
      • Potůček, M. (2006, ed.): Manuál prognostických metod. Praha: SLON (193 s.)
      • Ramsbotham, O. – Woodhause, T. – Miall, H. (2005): Contemporary Conflict Resolution. Malden: Polity Press, 78-245 (168 s.)
      • Robson, C. (2011): Real world research: a resource for users of social research methods in applied settings. 3rd ed. Chichester: Wiley-Blackwell, s. 70-174 (105 s.)
      • Rotberg, Robert I. (2003): Failed States, Collapsed States, Weak States: Causes and Indicators. In: Rotberg, Robert I. (2003, ed.): State Failure and State Weakness in a Time of Terror. Washington: Brookings Institution Press, s. 1-25, 305-332 (53 s.)
      • Singer, P. W. – Friedman, A. (2014): Cybersecurity and Cyberwar. Oxford University Press. (258 s.)      
      • SCHARRE, P. (2018): Army of None: Autonomous Weapons and the Future of War. ISBN-13: 978-0393356588, (pp 1-250)
      • United Nations Office on Drugs and Crime (2011): Criminal Intelligence. Manual for Analysts. New York: United Nations (96 s.)

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info