Evropská volební studia
/archiv časopisu

Evropská volební studia (EVS) byl recenzovaný časopis, který Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO) a později katedra politologie FSS MU vydávaly v letech 2006-2013 a který vycházel s půlroční periodicitou.

Jaké bylo jeho poslání?

Evropská volební studia ztělesňovaly specializovaný odborný časopis zaměřený na problematiku voleb, volebních systémů, volební geografie, volebních kampaní, metod jejich výzkumu i konkrétní analýzu. Preferovaným formátem studií byly metodologicky zaměřené texty, které by čtenáře z řad badatelů i širší veřejnosti seznámily s nejnovějšími trendy ve výzkumu voleb a možnostmi jejich aplikace, ať již v rovině teoretické, nebo na bázi konkrétních příkladů. Okruh studií mohl zahrnovat podrobné analýzy volebních soutěží, efektů volebních reforem, strategických účinků volebních systémů, změn ve volebním chování v perspektivě jedno – i víceúrovňové a o další analytické či komparativní texty, jejichž předmět odpovídal odbornému zaměření časopisu. V rámci časopisu byly sledovány a diskutovány nejnovější volební reformy, ať již projednávané, nebo schválené, a na jeho stránkách také docházelo k monitoringu aktuálních volebních soutěží.

Cílem časopisu bylo nabídnout domácí i zahraniční komunitě autorů prostor k publikování jejich bádání, ve kterém bude platit jen minimum technických omezení a zároveň umožní představit v koncentrované podobě nejnovější výsledky bádání.

Projekt Evropská volební studia byl zpracováván v rámci Výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky „Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích“. Institucionální podporu časopisu zajišťoval řešitel výzkumného záměru, Institut pro srovnávací politologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Časopis Evropská volební studia otevírá z hlediska technických a grafických požadavků širokou a zároveň tematicky vyhraněnou platformu pro vědecké pracovníky, studenty i další zájemce o problematiku volebních studií.

 

Redakční rada byla tvořena těmito členy:

  • doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
  • doc. PhDr. Tomáš Lebeda, PhD., Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Filosofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
  • PhDr. Roman Chytilek, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
  • RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha
  • Dr. Daniel Bochsler, Department of Political Science, University of Geneva, Switzerland 
  • Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
  • Mgr. Jakub Šedo, Ph.D., Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
  • PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., Filozofická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň

 

Institutu pro srovnávací politologický výzkum

Institut pro srovnávací politologický výzkum (ISPO) vznikl jako platforma pro řešení výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy "Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích" (kód MSM0021622407). Jde o grant na období let 2005-2010, jehož nositelem je rektor Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. a jenž je realizován na Fakultě sociálních studií za vzájemné spolupráce členů brněnských politologických pracovišť.

Cílem ISPO bylo zkoumání úlohy politických stran a dalších politických aktérů v procesu reprezentace zájmů v podmínkách víceúrovňové vlády. Pozornost badatelů byla věnována nejenom etablovaným politickým stranám, ale také širokému spektru zájmových skupin (jimiž mohou být odbory, církve, ekologická a sociální hnutí, média atd.).

Všichni výše zmínění aktéři působí a svou činnost vykonávají v několika politických rovinách (lokální, regionální, státní a evropská úroveň), které jsou do jisté míry propojené a vzájemně se ovlivňují. K výzkumu je pak třeba přistupovat s vícerozměrnou optikou tak, aby analýza byla schopná obsáhnout jevy spojené s tím, co odborníci nazývají víceúrovňovou vládou - multilevel governance. V důsledku vícerozměrnosti totiž dochází k dynamickým proměnám strukturních, komunikačních a organizačních vzorců politických aktérů i jejich vazeb.

Je tedy patrné, že je rovněž nutné inovovat či rozšířit rejstřík konceptuálních a metodologických nástrojů, pomocí nichž dochází k analýze zkoumaných jevů. Je nutné modifikovat klasické pojetí systému politických stran (které je v současnosti vztaženo primárně spíše k národnímu kontextu) i jejich funkcí. Pojmový aparát teorie politických stran a politologických odvětví, soustřeďujících se na výzkum stran a stranických systémů, je zapotřebí rozšířit tak, aby byla možná efektivní deskripce, analýza a v neposlední řadě uspokojivá explanace těchto procesů (včetně jejich charakteru, dynamiky a důsledků).

Proces "vrstvení" výkonu moci se (zejména v souvislosti s probíhajícími strukturálními a funkčními přeměnami) nevyhnul ani České republice, kde zatím ve srovnání se západoevropským politologickým výzkumem vykazuje původní "české bádání" značných deficitů.

 

 

Vstup do archivu

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info