Komu je doktorské studium určeno a co je jeho cílem?

Doktorské studium Politologie Politologie se specializací Bezpečností a strategická studia na FSS MU je určeno především absolventům magisterského studia politologie a bezpečnostních studií, ale také absolventům příbuzných oborů sociovědních (mezinárodní vztahy, evropská studia, sociologie, žurnalistika) a humanitních (filozofie, historie, religionistika), zajímajících se o politická a bezpečnostní výzkumná témata.

Cílem doktorského studia je příprava vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti politologie a bezpečnostních studií. Je zaměřeno na analýzu soudobých politických systémů a režimů (se zřetelem k různým analytickým úrovním), na volební studia, komparativní analýzu politických stran, zájmových skupin a hnutí, dále na zkoumání aktuálních trendů v politické teorii, politické filosofii a v metodologii politologie a na politickou komunikaci.

V rámci specializace BSS je studium zaměřeno na politický extremismus a terorismus, kybernetickou bezpečnost, bezpečnostní komplexy, státní a nestátní aktéry bezpečnosti, metodologii bezpečnostního výzkumu a další soudobé bezpečnostní fenomény.


Jak probíhá přijímací řízení do doktorského studia na brněnské politologii?

Prvním krokem zájemců o studium by měla být formulace vlastní představy, jaké oblasti politologického či bezpečnostního výzkumu se chtějí věnovat. Zvolené téma by mělo brát v úvahu badatelské záměry Katedry politologie FSS a odborné a tematické kompetence jejích školitelů doktorského studia. Proto je zájemcům k dispozici seznam školitelů doktorského studia na Katedře politologie FSS (link), který obsahuje témata, která preferují, jimž se badatelsky věnují, respektive u kterých již probíhá grantově podpořený výzkum. To může pomoci zájemcům o studium bez vyhraněné tematické orientace. Ve zvláštních případech může být akceptován návrh uchazeče, který je tematicky zaměřen jinak.

Od všech zájemců o studium přijímací komise (schází se dvakrát ročně, vždy na konci semestru, v únoru a červnu) je požadováno předložení jejich doktorandského projektu. Ten následně, bude-li uchazeč do studia přijat, vyústí do doktorského výzkumu a vzejde z něj budoucí disertační spis (téma se přitom může v průběhu studia pozměnit či upřesnit, ovšem po schválení oborovou radou). Projekt by měl vznikat v rámci uchazečových konzultací s potenciálním školitelem, jež předcházejí termínu jeho vložení do IS MU. Úroveň projektu je základním předpokladem pro přijetí do doktorského studia.

Projekt, jenž by neměl být delší jak 10 normostran, by měl obsahovat následující části: 

  • Předběžný název připravované disertační práce;
  • Vysvětlení relevance tématu;
  • Popis stavu poznání v dané oblasti;
  • Základní hypotézy či výzkumné otázky;
  • Výčet předpokládaných aplikovaných metod a technik;
  • Popis dat, s nimiž bude pracováno, včetně jejich přístupnosti;
  • Formulaci, jak originální je záměr, jaký je jeho přínos, jak rozšiřuje poznání.

 Obsahem přijímacího pohovoru před přijímací komisí (trvá standardně 20 minut, u uchazečů, kteří nejsou absolventy FSS, se očekává, že předloží i jimi obhájenou diplomovou práci) je:

  • odborná rozprava nad předloženým doktorandským projektem, přičemž se posuzuje jak jeho odborná úroveň, tak vztah k výzkumným záměrům a grantovým projektům pracoviště;
  • debata o možnostech zapojení uchazeče do pedagogických a badatelských aktivit pracoviště.

O přijetí ke studiu rozhoduje na základě vyjádření přijímací komise děkan. Uchazeč může být ke studiu přijat pouze v případě, že v týmu školitelů existuje odborník, který je kompetentní a ochotný vést navrhované téma.

Zájemcům o studium se doporučuje seznámit se s tématy řešených a obhájených disertačních prací na Katedře politologie.


Kdo je školitel, kdo konzultant, co je to oborová rada?

Každý student doktorského studia má školitele, někteří mají i konzultanta. Školitelé, jimiž jsou profesoři nebo docenti Katedry politologie, jsou jmenováni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty (seznam viz link). Školitel provází doktoranda celým studiem, hned na začátku studia se studentem připraví závazný studijní plán. V průběhu studia s ním pak zejména konzultuje disertační práci, provádí s ním semestrální evaluace, v prvních čtyřech semestrech studia koordinuje jeho zapojení do výuky, řeší kolizní situace, je studentovi nápomocen při výběru pracoviště pro zahraniční stáž atd. Školitel je také členem jeho komisí pro státní doktorskou zkoušku a pro obhajobu disertačního spisu.

Konzultanty jsou členové katedry s titulem PhD. Ne každý doktorand má konzultanta. Konzultanta jmenuje přijímací komise. Činí tak v momentě, kdy je pro dané doktorandské téma na Katedře vhodný odborník, který ovšem není habilitovaný, a tudíž není na seznamu školitelů. Konzultantovou rolí je pak především konzultovat s doktorandem disertační práci.

Průběh studia sleduje a hodnotí oborová rada, jmenovaná děkanem a schválená vědeckou radou FSS. Oborová rada dvakrát ročně (v únoru a červnu) provádí evaluace všech doktorských studentů. Rozhodnutí o postupu dalšího semestru je v rukou jejího předsedy na základě doporučení školitele.

Organizační a administrativní agenda doktorského studia spadá pod Studijní oddělení děkanátu FSS.


Jak probíhá prezenční doktorské studium na brněnské politologii?

Doktorské studium politologie na naší katedře standardně trvá 8 semestrů. Oproti bakalářskému a magisterskému studiu je v první řadě více individuální. Student pravidelně konzultuje se svým školitelem či konzultantem (typicky 1-2x měsíčně) a musí absolvovat povinné předměty a plnit další studijní povinnosti. U naprosté většiny předmětů neexistuje kontaktní výuka, ale na základě konzultace s vyučujícími předmětu je během semestru zpracováván požadovaný odborný výstup (rozpracování metodologického postupu, zpracování konkrétních dat, rešerše literatury, sepsání textu s ambicí publikace v odborném periodiku apod.). 

Především se ale v mnoha oblastech počítá s výraznou osobní iniciativou každého studujícího. To znamená nejen povinnost publikovat odborné texty či strávit minimálně semestr na studijním či pracovním pobytu v zahraničí, ale obecně hlavně činit rozhodnutí týkající se získávání excelence ve zvolené oblasti politologického či bezpečnostního výzkumu: účastnit se metodologických seminářů, získávat kontakty v zahraničí, nabývat zkušeností s akademickými činnostmi typu psaní recenzí, podílení se na týmovém výzkumu, účasti na konferencích, popularizace vědy apod.

Studium lze rozdělit na dvě pomyslné části. První část vrcholí ve třetím semestru obhajobou tzv. disertačního projektu před komisí, složenou ze školitelů a dalších členů oborové rady politologie. Při obhajobě disertačního projektu se studujícím dostává kritické reakce na jejich badatelský záměr doktorské práce, a to s důrazem na jeho teoretické a metodologické charakteristiky. 

Po úspěšné obhajobě disertačního projektu se již student soustřeďuje na vlastní výzkumnou činnost. Ta spočívá především v soustavné přípravě dizertační práce, což kontrolují povinné předměty v této části studia, jež musí student průběžně absolvovat, a publikování odborných textů.


Výše řádného stipendia a možnost získat stipendium badatelské

V prvních čtyřech semestrech studia je student také zapojen do pedagogických činností katedry. Během řádného prezenčního studia pobírá student pravidelné měsíční stipendium 12 000 Kč.

Katedra navíc podporuje, aby se studenti podíleli na výzkumných aktivitách jejích členů. Kromě participace na aktuálních projektech katedra každoročně vypisuje badatelská stipendia (doba trvání jeden kalendářní rok s možností prodloužení). Stipendium spočívá v intenzivním zapojení do výzkumného projektu a větší přítomnosti na katedře. Výše stipendia se odvíjí od aktuální rozpočtové situace, dosahuje výše až 10.000 Kč měsíčně.


Povinné zapojení do výuky v prezenční formě doktorského studia

Povinné zapojení do výuky je nedílnou součástí prezenčního doktorského studia. Jedná se o povinnost uskutečňovanou v rámci předmětů Individuální studijní plán I.-IV. (viz též předchozí text). Toto zapojení spočívá v asistenci ve výuce po dohodě se školitelem. Typicky jde o opravování písemných příprav a seminárních prací a vedení seminářů ve dvou předmětech za semestr.


Kombinovaná forma doktorského studia

Kombinované doktorské studium se oproti prezenčnímu liší tím, že není předpokládána ani přítomnost studenta na katedře, ani jeho asistence ve výuce. Kombinovaný student ovšem zároveň nepobírá pravidelné měsíční stipendium.


Ukončení studia

Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou (ústní zkouška na základě předem připraveného a školitelem schváleného seznamu 20 odborných knih; probíhá na konci šestého semestru studia) a obhajobou disertační práce (text v rozsahu 150-250 normostran). 

Předpokladem pro přihlášení se k obhajobě disertační práce je získání 240 kreditů (ECTS): z toho 210 ECTS za absolvování povinných předmětů a 30 ECTS za absolvování předmětů povinně volitelných.


Uplatnění absolventů

Absolventi doktorského studia politologie na FSS MU získají kvalifikaci umožňující jim uplatnit se jako

  1. badatelé realizující základní politologický či bezpečnostní výzkum, 
  2. vědecko-pedagogičtí pracovníci a 
  3. experti a analytici s příslušným tematickým zaměřením.

FAQ

Jak často musím být jakožto student prezenčního studia osobně přítomen na katedře?

Minimálními podmínkami jsou (1.) přítomnost na katedře v době vlastních konzultačních hodin, které je povinen si doktorský student vypsat (dvě hodiny týdně), a (2.) účast na doktorských čteních. Častější přítomnost je nicméně preferovaná plus závislá na uvážení studenta s ohledem na jeho asistenci ve výuce, zapsané předměty v daném semestru, konzultace se školitelem a konzultantem atd.

Musí se studenti zapojit do výuky, která na katedře probíhá?

Ano, V prvních čtyřech semestrech studia je student prezenčního doktorského studia povinně zapojen do pedagogických činností katedry. Toto zapojení spočívá v asistenci ve výuce po dohodě se školitelem. Typicky jde o opravování písemných příprav a seminárních prací a vedení seminářů ve dvou předmětech za semestr.

Kolik článků a kdy musím během doktorského studia publikovat?

Povinností je během doktorského studia publikovat alespoň dva odborné články. Jeden z nich musí být v časopise databáze SCOPUS a druhý v časopise databáze Web of Science (časopisy s tzv. impakt faktorem). Jeden z článků přitom musí být publikován nejpozději ve čtvrtém semestru studia. Obecně nicméně katedra očekává další, četnější publikační aktivity každého doktorského studenta, především ve spolupráci se školitelem či konzultantem, a pochopitelně vázané na výzkumné projekty, na nichž se student podílí. Typicky tak první publikace vzniká hned na začátku studia přepracováním vhodných částí čerstvě obhájené diplomové práce studenta, výbornou cestou získávání publikačních zkušeností je psaní recenzí a recenzních statí, lze se spolehnout na to, že se v průběhu studia objeví další publikační výzvy. Je prostě faktem, že jak v politologii, tak i v bezpečnostních studiích je schopnost psát odborné texty, respektive úspěšně s nimi procházet recenzními řízeními v časopisech, dovedností číslo jedna.

Jaké jsou požadavky na znalost cizích jazyků?

Během přijímacího řízení není znalost cizího jazyka ověřována. Nicméně pro studium je vzhledem k práci se zahraniční literaturou, prezentování na zahraničních konferencích, povinnému pobytu v zahraničí atd. nezbytná znalost angličtiny. Potřeb dalších jazykových znalostí se pak odvíjí od konkrétních témat disertačních prací.

Jaké mají doktorandi na brněnské politologii zázemí?

Studující mají aktuálně k dispozici dvě doktorandské místnosti, kde se střídají a tráví přinejmenším čas svých konzultačních hodin. V těchto místnostech je jim k dispozici několik počítačů. Je nicméně běžným standardem, že doktorandi mají vlastní notebooky.

Co jsou to doktorská čtení?

Doktorská čtení jsou přednášky hostujících profesorů, českých i zahraničních. Doktorští studenti je mají povinnost navštěvovat v prvních čtyřech semestrech studia, vzhledem k tomu, že se často jedná o příležitost setkat se s prezentacemi unikátních témat či osobností, jde o aktivitu doporučovanou i pro studenty vyšších ročníků. Za semestr se konává cca 4-5 doktorských čtení.

Je povinnou součástí studia praxe?

Ne, není. V rámci specializace BSS nicméně mohou studující absolvovat povinně volitelný předmět, jehož náplní je stáž u zaměstnavatele zabývajícího se bezpečnostní tematikou.

Jakou podobu má semestrální pobyt v zahraničí? A proč je povinný?

Destinace i obsah pobytu jsou výsledek dohody studenta se školitelem. Je možné vyjet na výzkumný (pak je zaměřen výhradně na získání odborné excelence v oblasti korespondující s disertačním tématem), nebo na pracovní (pak je typicky zaměřen na získání zkušenosti s chodem instituce pracující v oblasti korespondující s disertačním tématem) pobyt, vždy s minimální souvislou délkou tří měsíců. Předpokládá se, že pobyt souvisí s tématem disertační práce. Z hlediska výběru cílové destinace se studentovi nabízí především seznam pracovišť, s nimiž má katedra či FSS podepsány smlouvy, ale student si může najít vlastní instituci, kde by rád svůj pobyt uskutečnil. Pro realizaci pobytu fakulta vypisuje stipendijní mobilitní programy.

A co se týče zdůvodnění této povinnosti: formálně se opírá o fakultní nařízení, ale obecně odráží názorový konsensus napříč univerzitou, který spočívá v přesvědčení, že zahraniční zkušenost je pro mladé badatele nenahraditelná.

O zahraničních pobytech však není nutno uvažovat pouze v rovině povinnosti. Existuje možnost pobývat v zahraničí i déle nežli po dobu jednoho semestru, zvláště v druhé části studia, přirozeně po dohodě se školitelem. Jsou k tomu přímo určeny celofakultní předměty a lze tedy takto získat kredity. Základní podmínkou je pochopitelně smysluplnost takovéto aktivity, nutnost, aby přispívala k úspěšnému a včasnému ukončení studia.

Kdo je školitel, kdo konzultant, co je to oborová rada?

Každý student doktorského studia má školitele, někteří mají i konzultanta. Školitelé, jimiž jsou profesoři nebo docenti Katedry politologie, jsou jmenováni děkanem po schválení vědeckou radou fakulty (seznam viz link). Školitel provází doktoranda celým studiem, hned na začátku studia se studentem připraví závazný studijní plán. V průběhu studia s ním pak zejména konzultuje disertační práci, provádí s ním semestrální evaluace, v prvních čtyřech semestrech studia koordinuje jeho zapojení do výuky, řeší kolizní situace, je studentovi nápomocen při výběru pracoviště pro zahraniční stáž atd. Školitel je také členem jeho komisí pro státní doktorskou zkoušku a pro obhajobu disertačního spisu.

Konzultanty jsou členové katedry s titulem PhD. Ne každý doktorand má konzultanta. Konzultanta jmenuje přijímací komise. Činí tak v momentě, kdy je pro dané doktorandské téma na Katedře vhodný odborník, který ovšem není habilitovaný, a tudíž není na seznamu školitelů. Konzultantovou rolí je pak především konzultovat s doktorandem disertační práci.

Průběh studia sleduje a hodnotí oborová rada, jmenovaná děkanem a schválená vědeckou radou FSS. Oborová rada dvakrát ročně (v únoru a červnu) provádí evaluace všech doktorských studentů. Rozhodnutí o postupu dalšího semestru je v rukou jejího předsedy na základě doporučení školitele.

Organizační a administrativní agenda doktorského studia spadá pod Studijní oddělení děkanátu FSS.

Jak se kombinovaná forma studia liší od prezenční?

Kombinované doktorské studium se oproti prezenčnímu liší tím, že není předpokládána ani přítomnost studenta na katedře, ani jeho asistence ve výuce. Kombinovaný student ovšem zároveň nepobírá pravidelné měsíční stipendium.

Jaká je standardní doba studia?

Standardní doba studia je 8 semestrů, tedy 4 roky. Studium je možné si prodloužit v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU, po 4 letech studia však student ztrácí právo na pobírání stipendia.

Je možné při doktorském studiu pracovat?

Obecně platí, že to možné je, nejčastěji ve formě částečného úvazku. Obecně se nicméně jedná o vysoce individuální téma a záleží na konkrétním studentovi, míře jeho aktivit na katedře apod. Ideálem z hlediska katedry je přirozeně doktorský student, jenž nehledá jinou práci, nýbrž je plně zapojen do výzkumných a dalších aktivit katedry a je maximálně soustředěn na úspěšné studium. Katedra pochopitelně realisticky vnímá sociální a materiální souvislosti tohoto tématu. Na druhé straně se katedra nejrůznějšími podněty snaží studenty motivovat, aby u nich bylo studium na prvním místě.

Je možné studium předčasně ukončit? Jaké jsou podmínky předčasného ukončení studia? Vracím v takovém případě zpět získané stipendium?

Studium je možné ukončit v podstatě kdykoliv, a to v součinnosti se studijním oddělením FSS. Stipendium získané během studia student nevrací.

Kde najdu seznam v minulosti úspěšně obhájených disertačních prací?

Seznam, který průběžně aktualizujeme, je k dispozici zde.

Kdo je to „postdok“?

Tzv. postdok (postdoktorand) je absolvent doktorského studia mající zájem o pokračování ve vědecké kariéře na univerzitě či na neuniverzitním vědeckém pracovišti. Masarykova univerzita, ve vazbě na zkušenosti i standardy kvalitních západních univerzit, předpokládá, že její absolventi doktorského studia s akademickými či vědeckými kariérními ambicemi tak činí mimo svou alma mater, v České republice nebo v zahraničí.

To ovšem neznamená, že je zcela vyloučena možnost navázání pracovního vztahu mezi Katedrou politologie a absolventem jejího doktorského studia. Je to především odvislé od momentální poptávky po odbornících na konkrétní témata.

Katedra politologie se současně snaží sledovat, kde její absolventi pracují, zda a nakolik se věnují vědecké či publikační činnosti, jak vypadají jejich akademické kariéry. A může se právem pyšnit řadou svých absolventů, kteří jsou ve svých akademických drahách úspěšní.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info