Jakým způsobem probíhá hybridní válčení?  

Celkovou strategií subjektu, který vede hybridní válku, je oslabit či porazit protivníka narušováním důvěryhodnosti a akceschopnosti jeho mocenských struktur, aniž by musela být nasazena hlavní vojenská síla k jeho porážce. To se může dít dlouhodobou kampaní vedenou spíše nenásilnými mírnějšími prostředky (dezinformace a další vlivové operace k podlomení důvěry v politický režim apod.), kdy lze hovořit o hybridním působení. Ke zintenzívnění v podobě hybridního válčení dochází při krizích, jako byla ta na Krymu na počátku roku 2014. Do hry vstupují polovojenské oddíly, operace speciálních služeb, sabotáže, vyhlašování kvazistátů apod. Krize může přerůst i do konvenčního konfliktu jako na Donbasu.  

Terminologická příručka NATO AAP-6, jejíž oficiální překlad zajišťuje Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a ověřování státní jakosti v resortu Ministerstva obrany ČR, definuje hybridní hrozbu jako „typ hrozby, která kombinuje konvenční, nepravidelné a asymetrické aktivity v daném čase a prostoru“. V roce 2021 schválila vláda Národní strategii hybridního působení, která o hlavním předmětu svého zájmu konstatuje: „Hybridní působení je skrytá i zjevná činnost státních či nestátních aktérů (původců hybridního působení) namířená proti zranitelným prvkům demokratického státu a společnosti. Původci hybridního působení využívají politické, diplomatické, informační, vojenské, ekonomické, finanční, zpravodajské a další nástroje s cílem narušit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost. Hybridní působení využívá i legálních a legitimně se jevících nástrojů k dosažení nepřátelských cílů a působí proti zájmům ČR. Rychlost, rozsah a intenzita hybridního působení se zvyšuje, a to i v důsledku rozvoje nových technologií“.V případě hybridní války tedy dochází k eskalaci hybridního působení. Hybridní válka není vyhlašována, jako tomu bylo u klasických válek ještě do poloviny dvacátého století. O tom, že probíhá a je vedena, rozhoduje celkové zhodnocení nepřátelských aktivit protivníka ze strany mocenských struktur napadaného subjektu anebo nezávislé expertní posouzení.