Řešení konfliktů
Cíl řešení konfliktů
Nemůžeme ale diskutovat o strategiích řešení konfliktů dříve, než pochopíme, co to vůbec znamená násilný konflikt vyřešit. Jinými slovy, dokud nezačneme studovat mír, nebudeme mít ani dobrou teorii konfliktů a jejich řešení. Nejznámější kategorizaci míru navrhl norský sociolog Joan Galtung, který označil mír za negativní a pozitivní. Negativní mír znamená absenci násilí, konkrétně přímého násilí, např. fyzické ublížení. Pozitivní mír je mnohem širší koncept. Galtung ho vysvětluje jako eliminaci strukturálního násilí, tedy stav společnosti, v níž mohou jedinci žít svobodně bez strachu a bez chudoby. Pozitivní mír znamená sociální spravedlnost pro všechny členy společnosti bez ohledu na etnické, náboženské či kulturní rozdíly. Je to prostředí, v němž mohou občané uskutečňovat své sny a v němž je všem umožněno podílet se na politice.
Box 3.
Strukturální násilí se týká formy násilí, během nějž sociální struktury či instituce poškozují lidi tím, že jim brání uspokojovat jejich základní potřeby. I když to není tak zjevné, jedná se o stále o smrtelnou formu násilí způsobují nadměrná úmrtí – úmrtí, která by se nevyskytovala v rovnoprávnějších společnostech. Je to tím, že ona omezení jsou zakomponována do společenských struktur, lidé je mají tendenci přehlížet coby běžné životní těžkosti. Mezi příklady strukturálního násilí patří zdravotní, ekonomické, rodové či rasové rozdíly.