Terorismus
Druhy terorismu na základě motivace
Lze se ovšem setkat s dalšími typy, které ovšem bývají často odbornou komunitou přijímány kritičtěji či vysloveně odmítány, a to z důvodu jejich ne plné definiční kompatibility a naplněnosti. Jedná se např. o ekologický terorismus, který se v realitě často prolíná s ultralevicovým, dále kriminální terorismus, kde je sice přítomno násilí, ale chybí zde politický motiv, či psychopatologický terorismus, kde nebývají přítomny politické důvody, ale násilí se vykonává pro sebeuspokojení pachatele z něj, a další. Ne úplně výjimečné bývá prolnutí jednotlivých typů mezi sebou, takže konkrétní teroristické skupiny mohou být z hlediska motivace zařaditelné ve vícero škatulkách. Typicky se jedná o propojení etnoteritoriálního terorismu s náboženským či ultralevicovým apod. Příkladem může být Irská republikánská armáda s prvky náboženského a teritoriálního motivu či Kurdská strana pracujících kombinujících ultralevicovou politickou orientaci s etnoteritoriálními požadavky.
S různými druhy terorismu souvisí také výběr cílů. Již z definice výše víme, že primárním záměrem teroristů je působit psychologicky na cílovou populaci, vzbudit u ní strach a hrůzu a pomocí toho si vydobýt uskutečnění politických požadavků. Kdo je oním cílovým publikem a kdo se stává obětí násilí? To se pochopitelně u různých typů terorismu může lišit. Např. typickým cílem ultralevicových teroristů bývají jejich odpůrci z krajní pravice, ale také reprezentanti kapitalismu (průmyslníci, obchodníci), konzervativci či církev. Obecně lze ale použit selektivnost cílů jako další kritérium k typologizaci terorismu na:
- Selektivní terorismus, vzhledem k lidským obětem i cílovému publiku
- Smíšenou formu selektivního terorismu, který si vybírá cíl a oběti pouze částečně
- Neselektivní terorismus útočící a působící prakticky na kohokoli bez nějakého klíče pro výběr