Kdo může být teroristou?

Terorista v akčních filmech bývá na první pohled zřejmý záporák, nosí černé brýle, na hlavě turban či kufíju, nemá soucit s nikým a ničím, chce svrhnout stávající řád a nastolit nový pod vlastním vedením. Realita 20. a 21. století nám ale ukazuje, že teroristické aktivity může vykonávat celá řada různých aktérů. Stejně tak neplatí, že terorismus musí jen podvracet státní zřízení v dané zemi a působí protisystémově. Lze identifikovat dva různé směry působení – represivní, nebo také působení shora, a subversivní, nebo také působení zdola. Zatímco represí se terorista snaží potlačit opozici vůči sobě samému a zřízení, které hájí, subversivním terorismem se jej aktéři naopak snaží podkopat. Do jisté míry se to pojí s aktéry, které lze základně dělit na státní a nestátní. Neznamená to ovšem, že státní aktér musí působit pouze represivně, zatímco nestátní aktér pouze subversivně. V určitých situacích lze zaznamenat opačné pozice. Např. stát se snaží podkopat vládu sousední země, s níž vede spory, za pomoci vlastních teroristických aktivit či podpory tamní teroristické organizace. Ovšem typickým příkladem státního terorismu jsou represe vůči vlastnímu obyvatelstvu v silně autoritářských a totalitářských zřízeních (např. Sovětský svaz za Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea za všech tří Kimů atd.).